Snímek měsíce

Slunce jako mozaika barev i díky sondě NuSTAR

Nový snímek, získaný mimo jiné z dat orbitálního dalekohledu Nuclear Spectroscopic Telescope Array (NuSTAR), nám poskytuje unikátní pohled na atmosféru Slunce v mozaice barev. Snímek vznikl spojením obrazových dat z více dalekohledů.

Hlavním cílem rentgenového teleskopu NuSTAR je studium černých děr, supernov a dalších vysokoenergetických objektů ve vesmíru. Čas od času však sonda obrátí svou pozornost na Slunce.

„Na tomto obrázku můžeme vidět několik aktivních oblastí na Slunci,“ uvedl Iain Hannah z univerzity Glasgow, když představoval 8. července snímek na Národním astronomickém zasedání v Llandudno ve Walesu. „Naše Slunce je na sestupné větvi cyklu aktivity, ale přesto ještě pár let potrvá, než se dostane do úplného minima."

Vysoce energetické rentgenové záření zachycené sondou NuSTAR je zde zobrazeno modře , zatímco zelená zde představuje také rentgenové záření, ale o nižší energii, z dat získaných japonskou sondou Hinode
(v překladu znamená východ Slunce či svítání). Žluté a červené barvy ukazují Slunce v ultrafialovém světle díky americké sondě SDO (Solar Dynamics Observatory).

Všechny tři zmíněné sondy zachytily Slunce v podobném čase dne 29. dubna 2015. Obraz z družice NuSTAR vznikl kombinací menších obrázků.

Vzhledem ke své extrémní citlivosti, není teleskop NuSTAR vhodný pro přímé pozorování velkých slunečních erupcí. Může však pomoct změřit energii menších výbuchů a erupcí (mikro-erupcí), které produkují pouze jednu miliontinu energie oproti velkým erupcím.

Dalším cílem je výzkum nano-erupcí, které jsou ještě menší než mikro-erupce. Jedná se o teoreticky předpovězené miniaturní erupce, které probíhají v nejsvrchnější atmosféře Slunce, tedy v koroně. Ty produkují pouze jednu biliontinu energie oproti velkým erupcím. Výzkum nano-erupcí by mohl vysvětlit proč je sluneční atmosféra, a zejména koróna, mnohem teplejší, než se očekávalo.

Nano-erupce by mohly vyzařovat vysokoenergetické rentgenové paprsky, které by mohl NuSTAR díky své citlivost zaznamenat. Astronomové se domnívají, že tyto malé erupce, stejně tak jako jejich větší bratříčky, vysílají elektrony letící obrovskou rychlostí, které pak emitují vysokoenergetické rentgenové záření.

Na tomto konkrétním obrázku, ukazují NuSTAR data rentgenové záření s energií mezi 2 a 6 keV, Hinode data z rentgenového teleskopu od 0,2 do 2,4 keV a SDO data pořízená pomocí nástroje AIA (Atmospheric Imaging Assembly instruments) v extrémním ultrafialovém záření o vlnové délce 17,1 až 19,3 nm.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov

ARCHIV ČLÁNKŮ

Snímek měsíce duben 2015

V březnu jsme mohli nad severním obzorem České Republiky pozorovat největší polární záři za posledních dvanáct let. Centrum tohoto úkazu však probíhalo nad Faerskými ostrovy. Snímek měsíce duben ukazuje polární záři nad hlavním městem Faerských ostrovů Tórshavnem. V krátkém článku můžete najít i informace o tom, jak probíhala polární záře u nás nebo fotografie ukazující její vývoj.

Snímek měsíce únor 2015

V březnu roku 2014 dosáhla naše nejbližší hvězda maxima své aktivity, takže jsme za půlkou 24. cyklu. Jak si zatím tenhle cyklus vede? Snímek měsíce únor 2015 ukazuje Slunce ve spektrální čáře osmkrát ionizovaného železa. Koláž je složena ze šesti snímků, kde každý snímek zastupuje jeden rok sluneční aktivity. Celá koláž má tedy předvést vývoj současného cyklu až do výše zmiňovaného maxima.

Snímek měsíce únor 2014

Tento snímek měsíce bychom měli spíše nazvat videem měsíce, protože právě pro tuto alternativu jsme se po jeho shlédnutí rozhodli. NASA zveřejnila velmi unikátní video, které s pomocí snímků pořízených družicí SDO (Solar Dynamics Observatory) postupně odkrývá vrstvy sluneční atmosféry. Finální obraz je složen celkem z deseti snímků, které byly pořízeny pomocí filtrů o vlnových délkách od 580 nm do 9,4 nm.

Snímek měsíce - leden 2014

Především v první polovině ledna 2014 vzbudila zaslouženou pozornost největší pozorovaná sluneční skvrna za posledních 10 let. V této aktivní oblasti, kde se tato skvrna nacházela, došlo po dobu jejího výskytu na přivrácené straně slunečního disku k několika středně velkým erupcím. Kombinovaný snímek jedné z nich přinášíme v snímku měsíce na leden 2014.

Snímek měsíce - prosinec 2013

Tolik očekávaná kometa ISON prošla na své pouti kolem Slunce dne 28. listopadu 2013 nejbližším bodem vůči Slunci, kolem kterého obíhala. Průlet ve vzdálenosti pouhých 1,2 miliónů kilometrů nad viditelným povrchem byl opravdu hodně těsný.

Těsný průlet chladného kometárního jádra kolem Slunce, resp. ve sluneční atmosféře, nedopadl pro jádro dobře, kometa zanikl.

Snímek měsíce - listopad 2013

Zásadní změny v pochopení základních vlastností a procesů ve sluneční atmosféře přinesla až možnost multispektrálního pozorování naší nejbližší hvězdy. Dnes jsme schopni díky sondám, družicím, ale i matematickým modelům a výpočtům studovat Slunce, projevy jeho aktivity mnohem komplexněji a skrz všechny vrstvy sluneční atmosféry.

Podívejte se na zajímavou kombinaci pozorování Slunce v různých vlnových délkách složenou do jednoho obrázku.

Snímek měsíce - říjen 2013

Pro pochopení některých dynamických jevů na Slunci, je potřeba neustále překonávat dosavadní možnosti pozorování a hledat způsoby, jak se na Slunce podívat ještě blíž, nebo ještě jinak. Unikátní snímek se povedl zachytit na konci května vědcům v jižní Kalifornii. Jde zatím o nejdetailnější pohled na část sluneční atmosféry, který byl kdy zachycen.

Snímek měsíce - září 2013

K velmi zajímavým projevům sluneční aktivity patří bezpochyby také erupticní protuberance, které jsou doprovázeny celou řadu dalších jevů (od erupce po ejekci koronální hmoty). Pěknou eruptivní protuberanci, kterou předcházela erupce za západním okrajem slunečního limbu, se nám podařilo nasnímat dne 22. srpna 2013

Snímek Slunce- červen 2013

Začátkem června 2013 se vědcům podařilo sestavit netradiční snímek Slunce zobrazující jeho magnetické pole. Sluneční magnetické pole nelze přímo pozorovat, ale pomocí důmyslných přístrojů jsme schopni polaritu a intenzitu magnetických polí ve sluneční atmosféře měřit. S ohledem na skutečnost, že sluneční aktivita je projevem měnící se magnetické aktivity Slunce, je výzkum magnetického pole klíčovou oblastí k pochopení procesů a jevů, které pozorujeme, jakými jsou například sluneční skvrny, erupce a protuberance.

Snímek Slunce - únor 2013

Výrony koronální hmoty jsou mnohdy opravdu velkolepé události. Jedná se o obří oblaka slunečního plazmatu, která se vydávají přes sluneční korónu do meziplanetárního prostoru. Obvykle jsou mnohem hustší, mají silnější magnetická pole a jsou rychlejší než běžný sluneční vítr, prakticky neustálý proud nabitých částic ze Slunce.

Počátkem února 2013 zachytily sondy STEREO jeden z výronů koronální hmoty mířící k Zemi. Podívejte se na to.