Snímek měsíce duben 2015


Polární záře nad Tórshavnem

 

 

 "Za polárním kruhem je pořád zima a sníh a půl roku den a půl roku noc a během té noci můžeme vidět polární záři."  Věta, kterou vám řekne každý školák, když se ho zeptáte na polární kruh nebo podmínky života eskymáka. Do jakých končin člověk musí opravdu odjet, aby polární záři viděl? A musí to být až za polární kruh? Ne nezbytně...

Polární záře je jedinečný jev, který vzniká interakcí vysokých vrstev zemské atmosféry na nabité částice přicházející ze Slunce buď v podobě vysokorychlostního slunečního větru nebo v podobě obřích plazmatických oblaků. Oblaka nabitých částic jsou vyvrženy jako důsledek některých projevů sluneční aktivity (výron korónální hmoty, protonové erupce...). Naše Země má magnetické pole, které jako štít chrání její povrch před kosmickým záření (proudem nabitých částic). Proto se mohou při magnetických bouřkách dostat nabité částice nejsnadněji do blízkosti magnetických pólů (do tzv. aurorálního oválu) a způsobují polární záře. Magnetické póly neleží na stejném místě jako zeměpisné, např. severní magnetický pól je nyní v blízkosti kanadského ostrovu Ellesmere. Zvýšení geomagnetické aktivity (výskyt geomagnetických bouřek) má mimo jiné za následek i zvýšení počtu a intenzity polárních září. Při mohutných bouřích pak máme možnost pozorovat polární záře i v nižších zeměpisných šířkách.

Kde můžeme pozorovat polární záře nám ukazuje tzv. kp index, který vyjadřuje intenzitu magnetické bouře neboli v jaké zeměpisné šířce můžeme tento světelný jev vidět. Pro naše zeměpisné šířky stačí, aby kp index dosáhl hodnoty 7 (viz obrázek). Aktuální informace o kp indexu a polární záři nad Evropou můžete najít zde.

V úterý 17. března doputoval k naší planetě plazmatický oblak, jeho zdrojem byla o dva dny dříve středně velká erupce o mohutnosti C9.1 v aktivní oblasti NOAA 12197. Oblak rozpoutal obří magnetickou bouři a také vyvolal největší polární záři za posledních 12 let. Kp index tohoto gigantu dosáhl hodnoty 8,6 (v maximu, bohužel v ranních hodinách). Světelná dynamicky se vlnící "záclona" byla pozorovatelná i z České Republiky (zajímavá pozorování z ČR si můžete prohlédnout na bourky.com a astro.cz), její centrum však probíhalo nad Faerskými ostrovy. Faerské ostrovy tak měly v tom týdnu nad sebou hned dva astronomicky zajímavé úkazy: polární záři a úplné zatmění Slunce.

Snímek bych vyfocen z paluby lodě Norröna, která kotvila v přístavu hlavního města Faerských ostrovů Tórshavnu. Dánská loď jako mnoho jiných lodí v přístavu a mnoho hotelů na celých ostrovech byla plná astronomů a nadšenců, kteří přijeli pozorovat úplně zatmění Slunce.
 

Struktura polární záře se měnila během v řádech minut. Časový rozdíl mezi snímky je asi 2 minuty.

 

Kp index vyjadřuje sílu magnetické bouře neboli v jaké zeměpisné šířce můžeme polární záři pozorovat.

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?