Snímek Slunce ze dne 7. prosince 2011 složený z několika snímků pořízených v různé vlnové délce, která odpovídá různým teplotám a tedy i vrstvám ve sluneční atmosféře. Navíc bylo do snímku sluneční koróny zakresleno vypočtené modelové rozložení magnetických siločar.
Vlevo začínáme pohledem na fotosféru, označovanou jako „povrch“ Slunce. Zde teplota dosahuje necelých 6 000 °C a obvykle zde můžeme pozorovat sluneční skvrny.
Další část snímku ukazuje přechodovou vrstvu, oblast mezi relativně chladnou chromosférou a horkou korónou. Teplota zde dosahuje kolem 1 miliónu °C a pozorujeme zde extrémně ultrafialové oblasti spektra. Aktivní oblasti se zde projevují jako jasnější oblasti.
Dále plynule přecházíme do levé, kompozitní části snímku, kombinující tři vlnové délky odpovídající teplotám kolem 2 miliónu °C. V tomto kompozitním snímku jsou zobrazeny struktury magnetického pole vypočteny na základě fyzikálně-matematického modelu. Siločáry magnetického pole jsou částečně viditelné v UV oblasti spektra díky hmotě v nich obsažené. Siločáry magnetického pole vycházejí z aktivních oblastí, klenou se vysoko v koróně a vrací se zpět do aktivních oblastí (skupin slunečních skvrn).
Kdo tvrdí, že je Slunce nudné?
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?