Klíčovou silou z pohledu sluneční aktivity je magnetické pole. Proto jsou velmi cennými zdroji informací tzv. magnetogramy, které zobrazují rozložení a intenzitu lokálních magnetických polí ve sluneční fotosféře. Silnější lokální magnetická pole, která se kryjí s výskytem skupin slunečních skvrn (sluneční skvrny jsou důsledkem silnějších lokálních magnetických polí), jsou zobrazena černou a bílou barvou (dle polarity).
Tento snímek pochází z přístroje HMI a dalších na palubě sondy SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Bílé a černé oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Bilá barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a černá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).
Co pozorujeme: fotosféru
Vlnová délka: 617,3 nm (tedy 0,0000006173 m) – viditelná barva, oranžová část viditelného spektra
Záření základního iontu: neutrální železo (Fe I)
Charakteristické teploty: 6 000 K
Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení: 1024x1024 bodů 4096x4096 bodů Zpět na Rychlé odkazy
Zpracovaný a kolorovaný magnetogram z SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Zelené a žluté oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Zelená barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a žlutá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).Modré odstíny jsou sluneční skvrny ze snímků fotosféry.
Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení: 1024x1024 bodů 4096x4096 bodů Zpět na Rychlé odkazy
Vlnová délka 30,4 nm zobrazuje velmi dobře oblasti chladnějších oblastí a oblaků plazmatu (filamentů a protuberancí), které se nacházejí nad viditelným povrchem Slunce. Mnoho z těchto útvarů buď není v jiných vlnových délkách vidět, nebo je pozorujeme jako tmavé linie. Světlé oblasti ukazují místa s vyšší hustotou plazmatu.
Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.
Co pozorujeme: vyšší chromosféru a nižší oblast přechodové vrstvy
Vlnová délka: 30,4 nm (tedy 0,0000000304 m) – extrémní ultrafialová oblast
Záření základního iontu: jednou ionizované helium (He II)
Charakteristické teploty: 50 000 K
Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení: 1024x1024 bodů 4096x4096 bodů Zpět na Rychlé odkazy
Vlnová délka používaná především ke studiu slunečních erupcí. Představuje teplotu kolem 6 miliónů Kelvinů. Na této vlnové délce jsou snímky pořizovány každé dvě sekundy (na rozdíl od ostatních, kde je kadence jednou za 1 sekundu), aby bylo možné dosáhnout lepšího časového rozlišení procesů při erupcích.
Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.
Co pozorujeme: erupční oblasti v koróně
Vlnová délka: 9,4 nm (tedy 0,0000000094 m) – extrémní ultrafialová oblast/až měkké rentgenové záření
Záření základního iontu: 17krát ionizované železo (Fe XVIII)
Charakteristické teploty: 6 000 000 K
Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení: 1024x1024 bodů 4096x4096 bodů Zpět na Rychlé odkazy
Kombinovaný snímek pořízený SDO/AIA na vlnové délce 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu. Snímek ukazuje návaznosti koronálních struktur na magnetické pole ve fotosféře.
Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení: 1024x1024 bodů 4096x4096 bodů Zpět na Rychlé odkazy
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?