Magnetická pole

Klíčovou silou z pohledu sluneční aktivity je magnetické pole. Proto jsou velmi cennými zdroji informací tzv. magnetogramy, které zobrazují rozložení a intenzitu lokálních magnetických polí ve sluneční fotosféře. Silnější lokální magnetická pole, která se kryjí s výskytem skupin slunečních skvrn (sluneční skvrny jsou důsledkem silnějších lokálních magnetických polí), jsou zobrazena černou a bílou barvou (dle polarity).

RYCHLÉ ODKAZY

SDO - magnetogram

Magnetogram z družice SDO.

SDO - magnetogram kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

SDO - AIA 30,4 - MF

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

SDO - AIA 9,4 - MF

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

SDO - AIA 17,1 - MF

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Magnetogram - SDO

Magnetogram ze sondy SDO.

Tento snímek pochází z přístroje HMI a dalších na palubě sondy SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Bílé a černé oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Bilá barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a černá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).

Co pozorujeme: fotosféru
Vlnová délka: 617,3 nm (tedy 0,0000006173 m) – viditelná barva, oranžová část viditelného spektra
Záření základního iontu: neutrální železo (Fe I)
Charakteristické teploty: 6 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Magnetogram - SDO - kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

Zpracovaný a kolorovaný magnetogram z SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Zelené a žluté oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Zelená barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a žlutá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).Modré odstíny jsou sluneční skvrny ze snímků fotosféry.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 30,4 nm

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

Vlnová délka 30,4 nm zobrazuje velmi dobře oblasti chladnějších oblastí a oblaků plazmatu (filamentů a protuberancí), které se nacházejí nad viditelným povrchem Slunce. Mnoho z těchto útvarů buď není v jiných vlnových délkách vidět, nebo je pozorujeme jako tmavé linie. Světlé oblasti ukazují místa s vyšší hustotou plazmatu.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: vyšší chromosféru a nižší oblast přechodové vrstvy
Vlnová délka: 30,4 nm (tedy 0,0000000304 m) – extrémní ultrafialová oblast
Záření základního iontu: jednou ionizované helium (He II)
Charakteristické teploty: 50 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 9,4 nm

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

Vlnová délka používaná především ke studiu slunečních erupcí. Představuje teplotu kolem 6 miliónů Kelvinů. Na této vlnové délce jsou snímky pořizovány každé dvě sekundy (na rozdíl od ostatních, kde je kadence jednou za 1 sekundu), aby bylo možné dosáhnout lepšího časového rozlišení procesů při erupcích.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: erupční oblasti v koróně
Vlnová délka: 9,4 nm (tedy 0,0000000094 m) – extrémní ultrafialová oblast/až měkké rentgenové záření
Záření základního iontu: 17krát ionizované železo (Fe XVIII)
Charakteristické teploty: 6 000 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Kombinace kolorovaného magnetogramu a snímku koróny z AIA 17,1 nm

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Kombinovaný snímek pořízený SDO/AIA na vlnové délce 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu. Snímek ukazuje návaznosti koronálních struktur na magnetické pole ve fotosféře.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Očekáváný sluneční cyklus 25 již začal!

18.09.20

Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.

Nepřehlédnutelná skvrna na slunečním disku

15.06.20

Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.

Zvýšená sluneční aktivita v posledních dubnových dnech

01.05.20

V posledních dubnových dnech bylo možno pozorovat zvýšenou aktivitu naší nejbližší hvězdy. V době od 27. dubna se vystřídaly čtyři skupinky slunečních skvrn (AR12760 - AR12763). Tři z nich již náležely k novému cyklu č. 25. Na slunečním disku se dokonce vyskytly na jižní polokouli dvě skvrny s opačnou polaritou, kdy každá z nich náležela jinému cyklu - AR12760 k 24.(-/+) a AR12761 k 25.(+/-).