Magnetická pole

Klíčovou silou z pohledu sluneční aktivity je magnetické pole. Proto jsou velmi cennými zdroji informací tzv. magnetogramy, které zobrazují rozložení a intenzitu lokálních magnetických polí ve sluneční fotosféře. Silnější lokální magnetická pole, která se kryjí s výskytem skupin slunečních skvrn (sluneční skvrny jsou důsledkem silnějších lokálních magnetických polí), jsou zobrazena černou a bílou barvou (dle polarity).

RYCHLÉ ODKAZY

SDO - magnetogram

Magnetogram z družice SDO.

SDO - magnetogram kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

SDO - AIA 30,4 - MF

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

SDO - AIA 9,4 - MF

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

SDO - AIA 17,1 - MF

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Magnetogram - SDO

Magnetogram ze sondy SDO.

Tento snímek pochází z přístroje HMI a dalších na palubě sondy SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Bílé a černé oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Bilá barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a černá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).

Co pozorujeme: fotosféru
Vlnová délka: 617,3 nm (tedy 0,0000006173 m) – viditelná barva, oranžová část viditelného spektra
Záření základního iontu: neutrální železo (Fe I)
Charakteristické teploty: 6 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Magnetogram - SDO - kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

Zpracovaný a kolorovaný magnetogram z SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Zelené a žluté oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Zelená barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a žlutá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).Modré odstíny jsou sluneční skvrny ze snímků fotosféry.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 30,4 nm

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

Vlnová délka 30,4 nm zobrazuje velmi dobře oblasti chladnějších oblastí a oblaků plazmatu (filamentů a protuberancí), které se nacházejí nad viditelným povrchem Slunce. Mnoho z těchto útvarů buď není v jiných vlnových délkách vidět, nebo je pozorujeme jako tmavé linie. Světlé oblasti ukazují místa s vyšší hustotou plazmatu.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: vyšší chromosféru a nižší oblast přechodové vrstvy
Vlnová délka: 30,4 nm (tedy 0,0000000304 m) – extrémní ultrafialová oblast
Záření základního iontu: jednou ionizované helium (He II)
Charakteristické teploty: 50 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 9,4 nm

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

Vlnová délka používaná především ke studiu slunečních erupcí. Představuje teplotu kolem 6 miliónů Kelvinů. Na této vlnové délce jsou snímky pořizovány každé dvě sekundy (na rozdíl od ostatních, kde je kadence jednou za 1 sekundu), aby bylo možné dosáhnout lepšího časového rozlišení procesů při erupcích.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: erupční oblasti v koróně
Vlnová délka: 9,4 nm (tedy 0,0000000094 m) – extrémní ultrafialová oblast/až měkké rentgenové záření
Záření základního iontu: 17krát ionizované železo (Fe XVIII)
Charakteristické teploty: 6 000 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Kombinace kolorovaného magnetogramu a snímku koróny z AIA 17,1 nm

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Kombinovaný snímek pořízený SDO/AIA na vlnové délce 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu. Snímek ukazuje návaznosti koronálních struktur na magnetické pole ve fotosféře.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.