Magnetická pole

Klíčovou silou z pohledu sluneční aktivity je magnetické pole. Proto jsou velmi cennými zdroji informací tzv. magnetogramy, které zobrazují rozložení a intenzitu lokálních magnetických polí ve sluneční fotosféře. Silnější lokální magnetická pole, která se kryjí s výskytem skupin slunečních skvrn (sluneční skvrny jsou důsledkem silnějších lokálních magnetických polí), jsou zobrazena černou a bílou barvou (dle polarity).

RYCHLÉ ODKAZY

SDO - magnetogram

Magnetogram z družice SDO.

SDO - magnetogram kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

SDO - AIA 30,4 - MF

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

SDO - AIA 9,4 - MF

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

SDO - AIA 17,1 - MF

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Magnetogram - SDO

Magnetogram ze sondy SDO.

Tento snímek pochází z přístroje HMI a dalších na palubě sondy SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Bílé a černé oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Bilá barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a černá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).

Co pozorujeme: fotosféru
Vlnová délka: 617,3 nm (tedy 0,0000006173 m) – viditelná barva, oranžová část viditelného spektra
Záření základního iontu: neutrální železo (Fe I)
Charakteristické teploty: 6 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Magnetogram - SDO - kolorovaný

Magnetogram SDO - barevný.

Zpracovaný a kolorovaný magnetogram z SDO. Zobrazuje směr magnetického pole v blízkosti povrchu Slunce. Zelené a žluté oblasti ukazují opačné magnetické polarity. Zelená barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a žlutá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).Modré odstíny jsou sluneční skvrny ze snímků fotosféry.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 30,4 nm

Spojení snímku z SDO/AIA - 30,4 nm s modelem magnetickjých polí.

Vlnová délka 30,4 nm zobrazuje velmi dobře oblasti chladnějších oblastí a oblaků plazmatu (filamentů a protuberancí), které se nacházejí nad viditelným povrchem Slunce. Mnoho z těchto útvarů buď není v jiných vlnových délkách vidět, nebo je pozorujeme jako tmavé linie. Světlé oblasti ukazují místa s vyšší hustotou plazmatu.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: vyšší chromosféru a nižší oblast přechodové vrstvy
Vlnová délka: 30,4 nm (tedy 0,0000000304 m) – extrémní ultrafialová oblast
Záření základního iontu: jednou ionizované helium (He II)
Charakteristické teploty: 50 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Model magnetických polí a snímku z AIA 9,4 nm

Kombinovaný snímek koróny na vlnové délce 9,4 nm a modelu magentických polí.

Vlnová délka používaná především ke studiu slunečních erupcí. Představuje teplotu kolem 6 miliónů Kelvinů. Na této vlnové délce jsou snímky pořizovány každé dvě sekundy (na rozdíl od ostatních, kde je kadence jednou za 1 sekundu), aby bylo možné dosáhnout lepšího časového rozlišení procesů při erupcích.

Snímek je kombinovaný s modelem magnetických polí.

Co pozorujeme: erupční oblasti v koróně
Vlnová délka: 9,4 nm (tedy 0,0000000094 m) – extrémní ultrafialová oblast/až měkké rentgenové záření
Záření základního iontu: 17krát ionizované železo (Fe XVIII)
Charakteristické teploty: 6 000 000 K

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

 

Kombinace kolorovaného magnetogramu a snímku koróny z AIA 17,1 nm

Kombinovaný snímek z AIA 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu.

Kombinovaný snímek pořízený SDO/AIA na vlnové délce 17,1 nm a kolorovaného magnetogramu. Snímek ukazuje návaznosti koronálních struktur na magnetické pole ve fotosféře.

Odkaz na snímky ve vyšším rozlišení:    1024x1024 bodů    4096x4096 bodů   Zpět na Rychlé odkazy

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Nepřehlédnutelná skvrna na slunečním disku

15.06.20

Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.

Zvýšená sluneční aktivita v posledních dubnových dnech

01.05.20

V posledních dubnových dnech bylo možno pozorovat zvýšenou aktivitu naší nejbližší hvězdy. V době od 27. dubna se vystřídaly čtyři skupinky slunečních skvrn (AR12760 - AR12763). Tři z nich již náležely k novému cyklu č. 25. Na slunečním disku se dokonce vyskytly na jižní polokouli dvě skvrny s opačnou polaritou, kdy každá z nich náležela jinému cyklu - AR12760 k 24.(-/+) a AR12761 k 25.(+/-).

Již se probouzí k životu nový cyklus s číslem 25 (?)

02.04.20

Stále probíhá hluboké minimum sluneční činnosti. K 2. 4. 2020 byl sluneční kotouč celých 70 dní beze skvrn, což je 75 % dní od začátku roku 2020. Za toto období se na Slunci vyskytly celkem 5x sluneční skvrny. Z tohoto počtu byly již ale 4x s polaritou, která odpovídá novému 25. cyklu.