Sluneční galerie

Současný i minulý výzkum Slunce někdy přináši velmi krásné a vizuálně pozoruhodné snímky, které mnohdy zobrazují zajímavé a klíčové jevy z oblasti pozorování a výzkumu Slunce i sluneční fyziky.

Budeme se snažit pro vás vyhledávat z nějakého důvodu zajímavé snímky, které zde budeme zvěřejňovat s krátkými českými komentáři či popisy a bude-li to možné i odkazem na původní zdroj. Pokud sami najdete či pořídíte něco zajímavého, určitě nám dejte vědět (viz stránky Kontakty). Děkujeme.

Věříme, že se vám budou tyto snímky líbit a zároveň budou zdrojem poznání.


 

APOD: Všechny barvy Slunce

Každý den od roku 1995 dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell, profesionální astronomové, vyberou jeden obrázek/snímek, který zachycuje něco zajímavého z oblasti astronomie. APOD (Astronomy Picture of the Day) se nevyhnul ani sluneční tématice. Dne 28. června vyhlásili tito astronomové za APOD snímek vytvořený na McMath-Pierceově sluneční observatoři a ukazující celé sluneční spektrum.

První unikátní snímek koróny ze zatmění 2015

Deset dní uplynulo od úplného zatmění Slunce 20. března 2015, které masy nadšených lidí pozorovaly v Česku jako výrazné částečné. Přinášíme první snímek sluneční koróny vytvořený z dat pořízených nedaleko špicberkého letiště vědeckou expedicí vedenou prof. Miloslavem Druckmüllerem z VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu. Ačkoliv jde pouze o rychlý výsledek na počátku značně delší a sofistikovanější práce, která brněnského matematika čeká, už sám o sobě poskytuje neuvěřitelné a v mnoha ohledech doposud ještě nezachycené struktury.

Největší sluneční skvrna od roku 1990


Aktivní oblast NOAA 12192 se může pyšnit "titulem" největší aktivní oblast 24. cyklu sluneční aktivity, nebo největší oblast od listopadu roku 1990, tedy za posledních 24 let. Oblast byla pozorovatelná pouhým okem a tak zdvihla vlnu zájmu nejen u zájemců o sluneční fyziku, ale i široké veřejnosti, a to zejména v Severní Americe, kde mohli skvrnu pozorovat při částečném zatmění Slunce. Snímek zachycuje skupinu skvrn v extrémní ultrafialové oblasti spektra, která je doplněná o informace o rozložení magnetického pole ve skupině.

Vývoj sluneční aktivity v 24. cyklu


Jednou za čas "prohodí" Slunce své magnetické póly. Není to jev, který by se stal náhle, ale proces, který tvrvá zhruba jedenáct let. Během tohoto období, který nazýváme slunečním cyklem, dojde k výraznému nárůstu sluneční aktivity a následně opět k poklesu. V březnu 2014 došlo k maximu sluneční aktivity v 24. slunečním cyklu. Družice SDO (Solar Dynamics Observatory) pořizovala od svého vypuštění v roce 2010 snímky Slunce v různých filtrech a vy si nyní můžete prohlédnout, jak měnilo v průběhu cyklu Slunce svou "tvář".

Výron koronální hmoty - SOHO

 

Výron koronální hmoty (CME), ktery byl zachycen koncem srpna letošního roku koronografem na palubě kosmické sondy SOHO, určené ke studiu Slunce, jeho aktivity a kosmického počasí. Flotila sluneční sond a družic nám poskytuje mnoho pohledů na Slunce, fyzikálních měření, které jsou klíčové studiu sluneční aktivity a ke studiu kosmického počasí.

Sluneční erupce na okraji Slunce

 

Nádherná erupce blízko východního okraje Slunce pozorována sondou SDO měla na svědomí nejen následnou eruptivní protuberanci, ale o něco později také mohutný výron koronální hmoty (CME). Tyto procesy jsou v centru pozornosti pozemských vědců, jelikož oblaka nabitých částic z těchto bouřlivých jevů mohou při své cestě naší planetární soustavou zasáhnout aktivní sondy či družice a způsobit jejich menší i fatální selhání.

Velká koronální díra

 

Na konci května 2013 bylo možné na Slunci pozorovat neobvykle rozlehlou koronální díru, která se svou rozlohou řadí k největší za více než rok. Koronální díry jsou zdrojem rychlého slunečního větru, což je neustálý proud nabitých částic (protonů, elektronů, héliových jader i těžších iontů) směřující od Slunce do meziplanetárního prostoru.

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.