Největší sluneční skvrna od roku 1990

Snímek z 24. října 2014, zachycuje aktivní oblast NOAA 12192, která se může pyšnit "titulem" největší aktivní oblast 24. cyklu sluneční aktivity, nebo největší oblast od listopadu roku 1990, tedy za posledních 24 let. Tento gigant se poprvé objevil na východním okraji slunečního disku 17. října a byl pozorovatelný až do 29. října 2014. Během své "pouti" po přivrácené straně Slunce vyprodukoval 10 obrovských erupcí, z nichž bylo šest klasifikováno jako erupce o mohutnosti X a čtyři jako silnější erupce o mohutnosti M. Všech deset erupcí si můžete prohlédnout na stránkách NASA, která snímky spojila do jednoho s vtipným pojmenováním "rodinný portrét".

Samotný snímek zachycuje skupinu skvrn v extrémní ultrafialové oblasti spektra tj. ve spektrální čáře jedenáctkrát ionizovaného atomu železa (Fe XII 19,3 nm), která je doplněná o informace o rozložení magnetického pole ve skupině. Modrá a oranžová barva ukazuje opačné magnetické polarity. Oranžová barva zobrazuje severní magnetickou polaritu (vystupující) a modrá barva ukazuje jižní magnetickou polaritu (vstupující).

Skvrna NOAA 12192 byla pozorovatelná pouhým okem a díky načasování zdvihla vlnu zájmu nejen u skalních nadšenců sluneční astronomie, ale i u širší veřejnosti žijící v Severní Americe. V USA a Kanadě bylo 23. října možné pozorovat částečné zatmění Slunce. Protože se jedná o neuvěřitelnou podívanou, sledovalo Slunce na severním americkém kontinentu mnoho lidí, kteří si nemohli této skvrny nevšimnout. Zatmění Slunce je nezapomenutelný zážitek a tak se dá vždy snadno najít mnoho snímků a videí, která ho zachycují. Podívejte se na video, které natočila Griffith Observatory v Los Angeles.

Aktivní oblasti se obvykle měří v miliontinách sluneční polokoule, kde jedna mikropolokoule MH (micro-hemisphere) je asi 1 553 993 km² (600 000 čtverečních mil). Skvrna na snímku dosáhla velikosti 2 750 MH, což jí staví v žebříčku největších slunečních skvrn na 33. místo. Jen pro představu, kdyby tento žebříček měl obsahovat všechny skvrny, které se pozorovaly a měřily od roku 1874, měl by asi 32 000 položek. Největších 5 aktivních oblastí, které se mohly pyšnit rozlohou mezi 4 000 - 6 000 MH, se objevily v letech 1946 a 1951 (úplně největší zaznamenaná skvrna byla asi 3x větší než oblast NOAA 12192). Největší však vždy neznamená nejaktivnější, a tak se za nejaktivnější zaznamenanou oblast považuje ta, kterou pozoroval 1. září 1859 Richard Chritospher Carrington. Erupci, kterou tato aktivní oblast vyprodukovala pozoroval ve viditelné oblasti spektra ve sluneční fotosféře jako tzv. bílou erupci. Oblast měla údajně pouze 2 300 MH, tzn. že byla menší než tato oblast.

Odkaz na původní zdroj

Článek o pozorování oblasti ve Valašském Meziříčí

Zpět na Sluneční galerii