Velká koronální díra

Snímek velké koronální díry z přístroje AIA na palubě sondy SDO. Zdroj: LMSAL/SDO

Svou rozlohou neobvykle velká koronální díra byla na Slunci pozorována ve dnech 28. – 31. května 2013. Snímek je pořízen v krátkovlnné části spektra odpovídající extrémně ultrafialovému záření (EUV) a je kombinací tří vlnových délek (21,1 nm - červená barva; 19,3 nm - zelená barva; 17,1 nm - modrá barva). Všechny snímky byly pořízeny pomocí aparatury AIA na palubě sondy Solar Dynamics Observatory.

Na snímku v krátkovlnné oblasti se koronální díra jeví tmavá, jelikož je zde teplota materiálu podstatně nižší, než by odpovídalo tepelnému záření odpovídající dané vlnové délce, na které září ostatní útvary a části koróny.

Tyto koronální díry, jsou zdroje tzv. vysokorychlostního slunečního větru, který může zasáhnout také magnetosféru Země a být tak příčinou polárních září (stejně jako výrony koronální hmoty pocházejících z eruptivních jevů ve sluneční atmosféře).

Na stránkách SDO je k dispozici také zajímavé video zachycující rotaci Slunce s touto neobvykle velkou koronální dírou.

 Zdroj obrázku: NASA/SDO

Odkaz na původní zdroj

Zpět na Sluneční galerii

 

 

 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?