Svou rozlohou neobvykle velká koronální díra byla na Slunci pozorována ve dnech 28. – 31. května 2013. Snímek je pořízen v krátkovlnné části spektra odpovídající extrémně ultrafialovému záření (EUV) a je kombinací tří vlnových délek (21,1 nm - červená barva; 19,3 nm - zelená barva; 17,1 nm - modrá barva). Všechny snímky byly pořízeny pomocí aparatury AIA na palubě sondy Solar Dynamics Observatory.
Na snímku v krátkovlnné oblasti se koronální díra jeví tmavá, jelikož je zde teplota materiálu podstatně nižší, než by odpovídalo tepelnému záření odpovídající dané vlnové délce, na které září ostatní útvary a části koróny.
Tyto koronální díry, jsou zdroje tzv. vysokorychlostního slunečního větru, který může zasáhnout také magnetosféru Země a být tak příčinou polárních září (stejně jako výrony koronální hmoty pocházejících z eruptivních jevů ve sluneční atmosféře).
Na stránkách SDO je k dispozici také zajímavé video zachycující rotaci Slunce s touto neobvykle velkou koronální dírou.
Zdroj obrázku: NASA/SDO
Odkaz na původní zdroj
Zpět na Sluneční galerii
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
04.11.20
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
18.09.20
Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.
15.06.20
Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.