„Ještě stále není známo, proč ve slunečním světle chybí některé barvy. Zde jsou všechny viditelné barvy ze Slunce vytvořené průchodem slunečního světla zařízením, které se funkcí podobá hranolu. Toto spektrum vzniklo na McMath-Pierceově sluneční observatoři a ukazuje především, že i když se nám Slunce jeví bílé, tak emituje téměř všechny barvy, ovšem nejjasnější je žlutozelené světlo. Tmavé pruhy ve spektru nahoře pocházejí z plynu na nebo nad slunečním povrchem, který absorbuje sluneční světlo emitované níže. Jelikož různé druhy plynu absorbují různé druhy barev, tak je možné určit, jaké plyny tvoří Slunce. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1870 ve slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes už byla identifikována většina spektrálních absorpčních čar, ale ne všechny."
Oficiální český překlad Josefa Chlachuly
Každý, kdo někdy spatřil na obloze duhu, může říct, že viděl spektrum slunečního světla. Kdybychom ho rozložili někde, kde si ho můžeme podrobněji prohlédnout, například hranolem nebo disperzní mřížkou, zaznamenali bychom tmavší pruhy. Těchto čar si všimnul již na začátku devatenáctého století Joseph Fraunhofer, po němž dostaly označení Fraunhoferovy čáry. Nevýraznější z nich pan Fraunhofer pojmenoval velkými písmeny abecedy (od A po K). V té době neměl ani tušení, jak vznikají, nebo že mají něco společného s chemickými prvky.
Ještě dnes některá jeho písmena používáme při pojmenování spektrálních čar Slunce. Příkladem jsou třeba dvě výrazné čáry ionizovaného vápníku v modré části spektra. Aby se obě vápníkové čáry rozeznaly, přidává se k nim písmeno, které odpovídá Fraunhoferovému označení K a H. Tedy dnes označené jako čáry Ca II H a Ca II K. Na snímku je také velmi zřetelně vidět čára vodíku C (H-alfa) a čáry D (sodíkový dublet).
Každý den od roku 1995 dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell, profesionální astronomové, vyberou jeden obrázek/snímek, který zachycuje něco zajímavého z oblasti astronomie tzv. APOD (Astronomy Picture of the Day). Dostat svojí práci mezi APOD je velké ocenění, neboť se tak rozšíří po celém světě okomentovaná v několika jazycích (denně se překládá do 21 jazyků). Aktuální snímek dne najdete na http://apod.nasa.gov a překlad do češtiny na astro.cz. Český překlad původního komentáře u nás zajišťuje od roku 1999 Josef Chlachula. Dne 28. června byl vybrán právě tento snímek, který vzniknul na McMath-Pierceově sluneční observatoři.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?