Jednoduchá pozorování

Pozorování Slunce je velmi zajímavá disciplína, ke které je však potřeba přistupovat s nejvyšší opatrností. Ze Slunce přichází obrovské množství záření, které je nutné nějakým způsobem upravit před vstupem do dalekohledu a následně našeho oka.

Dnes už jsou mnohé hvězdárny, ale i mnozí jednotliví astronomové amatéři, vybavení také dalekohledy se speciálními filtry, které umožňují pozorování Slunce v jedné vybrané spektrální čáře, například vodíku v červené oblasti spektra nebo vápníku v modré části spektra. Tyto přístroje již mají systém flitrování slunečního světla zabudovaný přímo a při jejich řádném použití se není čeho bát.

S ostatními dalekohledy už může být a většinou je problém. Tyto přístroje musí být opatřeny vhodně umístěnými a vhodnými typy filtrů nebo používat bezpečnou metodu pzorování. S běžně dostupnými prostředky je možné na slunečním povrchu pozorovat "pouze" sluneční fotosféru a útvary v ní (sluneční skvrny, fakulová pole, granulaci). I to však je dost na to, aby stálo za to se na Slunce bezpečně podívat.

K bezpečnému pozorování sluneční fotosféry lze doporučit následující metody:

(1) Vizuální pozorování pouhým okem

K pozorování Slunce pouhým okem bez pomoci dalekohledu je potřeba použít vhodný filtr. Tento způsob pozorování Slunce nejčastěji využijete při sledování částečných zatmění Slunce, případně při pokusech o vyhledání velkých slunečních skvrn pouhým okem.

V dnešní době, je docela dobře dostupná celá řada bezpečných pomůcek pro tento typ pozorování. Na mnohých hvězdárnách lze zakoupit speciální brýle vybavené fólií, která eliminuje (odráží) přebytečné záření a umožní vám Slunce bezpečně pozorovat. Velmi vhodnou volbou pro bezpečné pozorování Slunce pouhým okem jsou svářečské filtry vyšších hustot (13, 14).

S jinými typy pomůcek, které byly v minulosti oblíbené (začazená skla, diskety, exponované filmové materiály, …), raději neexperimentujte, pro vizuální pozorování příliš vhodné nejsou.

(2) Pozorování pomocí dalekohledu

Pozorování Slunce pomocí dalekohledu lze provést zhruba třemi způsoby:

1. předobjektivový fitr – filtr snižující množství záření v tomto případě vkládáme před objektiv, a díky tomu je tato metoda nejbezpečnější pro samotný přístroj. Na druhou stranu ale nemusí vždy poskytovat uspokojivé výsledky pokud jde o kvalitu obrazu. V amatérských podmínkách jsou nejčastěji k dispozici fóliové filtry (podobné těm ve speciálních brýlích), které lze úspěšně použít i s poměrně velkými průměry objektivů (až kolem 20 cm). Možností jsou také filtry skleněné, které jsou však při větších průměrech velmi nákladné (a mají-li být skutečně kvalitní, tak se jejich cena vyšplhá do neúnosných mezí).
2. filtrující zařízení na okulárovém konci dalekohledu – nevýhodou tohoto systému je, že teleskopem prochází veškeré sluneční záření, které objektiv shromáždí, což může být problematické až nebezpečné zvláště poblíž ohniskové roviny. Tento způsob pozorování je nejčastěji realizován pomocí Herschelova helioskopického systému, což je optické zařízení kombinující speciální hranol a filtry, která se vkládá těsně před ohniskovou rovinou objektivu. Tato metoda je pro člověka bezpečná a poskytuje velmi kvalitní a barevně nezkreslený obraz Slunce. Nevýhodou může být cena tohoto systému, která je asi 10krát vyšší než u fóliových filtrů. Přesto při vážném zájmu o pozorování stojí za to, do tohoto zařízení investovat. Zařízení je možné použít s refraktory až do průměru 150 mm. Není doporučeno pro zrcadlové systémy s vysokou světelností (do těch by sluneční světlo přijít nemělo, a pokud takový dalekohled chcete použít k pozorování Slunce, pak jedině s předobjektivovým filtrem).
3. okulárová projekce – k této relativně bezpečné metodě je nutné mít k dispozici speciální (projekční) okulár a projekční desku, na které se promítá obraz Slunce (pozorovatelé sledují pouze obraz na stínítku a do dalekohledu se nedívají). Tato metoda je bohužel poměrně necitlivá k systému dalekohledu (především k okulárové části), která se extrémně zahřívá. Je však provozována velmi úspěšně při veřejných akcích, kde je potřeba, aby obraz Slunce shlédlo hodně lidí v krátké době. Tato metoda (projekce) byla a mnohdy stále ještě je nejčastější metodou pozorování Slunce prostřednictvím zakreslování slunečních skvrn a určování relativního čísla slunečních skvrn [vs]. Tato metoda se velmi silně prosadila v osmdesátých letech na řadě hvězdáren v České republice i na Slovensku v rámci sítě pozorovatelů Slunce FOTOSFEREX

(3) Fotografování Slunce

Fotografování Slunce a slunečních skvrn lze provádět s pomocí stejných pomůcek, které jsou k dispozici pro vizuální pozorování (někdy je pro fotografické účely vhodné mít k dispozici filtry méně tlumící záření). Zaznamenání obrazu Slunce je možné provést dvěma způsoby. Systémem objektiv-okulár-objektiv, kdy objektiv fotoaparátu přiložíte za okulár (pozor na poškození optických částí). Pokud používáte fotoaparát s odnímatelným objektivem, je možné tělo aparátu pomocí redukcí uchytit přímo na okulárovou část dalekohledu (bez použití okuláru). V tomto případě optický systém dalekohledu slouží jako velký teleobjektiv a vy fotografujete obraz přímo v ohnisku tohoto přístroje.  
 

Pokud vás tato problematika zajímá, můžete podrobnější informace o vizuálních i fotografických pozorováních Slunce najít například ve vzdělávacím a informačním materiálu, který vznikl v rámci jednoho z našich starších projektů:

• Jak na Slunce? (Jan Zahajský, pro projekt KOSOAP)