Observatoř se nachází u vesnice Listvyanka na jižním břehu jezera Bajkal, 70 kilometrů od města Irkutsk. BAO je proslulá nevšedními astroklimatickými podmínkami, které způsobuje velká vodní plocha jezera a místní tlaková výše.
Bajkalská observatoř je vybavena několika přístroji pro pozorování Slunce, mezi nimiž dominuje největší euroasijský sluneční dalekohled. Jejich hlavním předmětem vědeckého zájmu jsou sluneční erupce a procesy přenosu energie mezi korónou a chromosférou.
Největší euroasijský dalekohled a hlavní přístroj observatoře u Bajkalského jezera byl postaven v roce 1980. Jedná se o refraktor s doubletem (průměr: 760 mm, ohnisková vzdálenost: 40 m). Vakuový tubus dalekohledu je nakloněn k horizontu o úhel 52°. Polární heliostat s rovinným zrcadlem o průměru 1 metr je nainstalován na vrcholu 25 metrové solární věže. Prostorové rozlišení LSVT jsou 0,2 obloukové vteřiny, což ho řadí mezi nejlepší sluneční dalekohledy na světě.
LSVT umožňuje spektropolarimetrická pozorování ve viditelné a infračervené části spektra. Jedinečné vlastnosti optického systému dalekohledu umožňují získat kvalitní sluneční spektra a spektroheliogramy, které jsou potřeba pro studium jemné struktury sluneční atmosféry a mechanismů slunečních erupcí. Podle moderních představ, energie, která je přenesena z koróny do chromosféry, vytváří záření ve viditelném světle. Známe různé mechanismy přenosu energie: tepelná vodivost, svazky elektronů nebo protonů a rentgenové záření. Spektropolarimetrické studie, probíhající na LSVT, naznačují přítomnost lineární polarizace ve slunečních erupcích. To je důsledkem bombardování chromosféry vysokoenergetickými svazky částic během slunečních erupcí.
Jedná se o refraktor vybavený interferenčně-polarizačním filtrem, který je umístěn v rovnoběžném svazku paprsků v dalekohledu. Poskytuje pozorování Slunce ve spektrální čáře H-alfa (656,3 nm) a pološířka propustnosti filtru je 0,05 nm, přičemž pásmo propustnosti filtru se může přesunout o ± 0,1 nm.
Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr 180 mm a jeho prostorové rozlišení je 0,92 obloukové vteřiny.
Refraktor byl vyvinut a navržen podle optického schématu podobného H-alfa dalekohledu pro pořizování celkových snímků Slunce. Interferenčně-polarizační filtr umožňuje pořizovat snímky Slunce ve spektrální čáře Ca II K na vlnové délce 393,4 nm. Pološířka propustnosti filtru je 0,06 nm.
Hlavní zrcadlo má tentýž průměr jako H-alfa telescope a prostorové rozlišení dalekohledu 0,55 obloukové vteřiny.
Hlavní zrcadlo coelostatu velkého vakuového slunečního dalekohledu na BAO.
Ukázka celkového snímku chromosféry z Observatoře BAO.
Ukázka celkového snímku v čáře Ca II K vápníku z Observatoře BAO.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
04.11.20
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
18.09.20
Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.
15.06.20
Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.