CZ - koronální dutina
SK - koronálná dutina
EN - coronal cavity
Již z dávných pozorování bílé koróny z úplných zatmění Slunce víme, že téměř každou klidnou protuberanci obklopuje tmavá oblast, kterou označujeme jako koronální dutinu. Nad touto dutinou obvykle pozorujeme velké přilbicové útvary (paprsky) v bílé koróně.
Pokles jasu bílé koróny v koronální dutině je způsoben poklesem elektronové hustoty. Předpokládá se, že část koronální hmoty zkondenzovala do protuberance. Avšak množství chybějící látky v koronální dutině je obvykle menší v porovnání s látkou v protuberanci.
Kromě velmi ojedinělých možností pozorování koronálních dutin v době úplných zatmění Slunce jsou tyto zajímavé útvary pozorovány jednak ze Země pomocí Mk4 koronometru (koronograf pozorující v bílém světle) na Mauna Loa Solar Observatory a také pomocí dalekohledů snímajících sluneční korónu v extrémní ultrafialové oblasti spektra (SDO, HINODE, STEREO aj.).
Koronální dutiny se považují za prekurzory (předchůdce) ejekcí koronální hmoty (coronal mass ejection – CME). Pozorování ukazují, že se jedná o strukturu v klidné koróně složenou ze tří částí: (1) smyčková struktura v koróně (přilbicový paprsek); (2) koronální dutina a (3) protuberance (filament). Ne všechny koronální dutiny však musejí přejít do eruptivního stavu CME.
Snímek sluneční koróny s koronální dutinou pořízený v bílém světle pomocí koronografu na Mauna Loa Solar Observatory dne 22. července 2002. Koronální dutina (v červeném kruhu) byla pozorována několik předchozích dnů a po několika dalších dnech došlo k její erupci. Dutiny jsou často pozorovány jako stabilní struktury ve sluneční atmosféře, ale občas se mohou dostat do fáze nestability.
Tři části struktury v bílém světle obsahující klidnou protuberanci, okolní koronální dutinu a smyčkové struktury nad ní v podobě přilbicového koronálního paprsku. Snímek byl pořízen v průběhu zatmění Slunce na Filipínách dne 18. března 1988. Zdroj: NCAR/HAO Newkirk WLCC dalekohled.
Slabý tmavší ovál vznášející se vlevo nad slunečním okrajem označujeme jako tzv. koronální dutinu. Sonda STEREO (Solar and Terrestrial Relations Observatory) provozovaná NASA pořídila tento snímek 9. srpna 2007. Tým vědců intenzivně studuje tyto zvláštní dutiny a snaží se více odhalit o struktuře a magnetických polích ve sluneční atmosféře.
Dne 9. ledna 2008 pozorovala družice HINODE pomocí dalekohledu XRT koronální dutinu s průkazným případem rekonexe. Tato dutina je projevem části polární koruny filamentů nad diskem viditelné od ledna do července 2008. Byla pořízena spektroskopická data z družice HINODE a SOHO v několika bodech vývoje jevu. Jsou analyzována pro určení teploty v dutině. HINODE je japonská mise vyvíjena a vypuštěna ISAS/JAXA s NAOJ jako domácím partnerem a NASA a STFC (UK) jako partnery mezinárodními. Je provozována těmito agenturami v koordinaci s ESA a NSC (Norsko). Poděkování: HINODE XRT, K. Reeves
Zajímavé video dokumentující otáčivé pohyby v koronální dutině z práce Spinning Motions in Coronal Cavities, Y.-M. Wang and G. Stenborg (odkaz níže).
Slnečná koróna; Vojtech Rušin, Milan Rybanský, VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, ISBN 80-224-0108-0
1998-2004 White light cavity survey
Katalog obsahující detaily analýzy 98 koronálních dutin pozorovaných v bílém světle v letech 1998-2004. Práci publikoval Gibson et al. 2006 (ApJ, 2006, 641, 590 -- April 10, 2006 issue). Přímý vstup do přehledu.
Zajímavá práce o otáčivých pohybech uvnitř koronální dutiny: SPINNING MOTIONS IN CORONAL CAVITIES
Y.-M. Wang and G. Stenborg1; Space Science Division, Naval Research Laboratory, Washington, DC 20375-5352, USA; Published 2010 August 3
Populární článek na webu NASA o pozorování koronální dutiny a její spojitosti s CME. Autor Karen C. Fox, NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?