Koróna

CZ - koróna

SK - koróna

EN - corona

= nejvyšší vrstva sluneční atmosféry

Popis

Koróna je velmi řídká plynná horní vrstva sluneční atmosféry. Neexistuje žádná přesně definovaná horní mez koróny, plynule přechází do meziplanetárního prostoru. V běžných podmínkách není pozorovatelná, protože jas koróny je pouze 10^-6 jasu fotosféry. Proto ji pozorovat dobře můžeme jen během úplného zatmění Slunce nebo pomocí přístrojů umístěných mimo atmosféru Země v ultrafialovém nebo rentgenovém oboru spektra. Teploty v koróně se pohybují v rozmezí 1 - 5 milionů K a hustota v rozmezí 10⁸ - 10¹² částic v cm^-3.

Její tvar se mění v závislosti na aktuálním stavu slunečního cyklu. V minimu jsou v bílé koróně (koróna ve viditelné oblasti spektra) krásně znatelné magnetické póly, během maxima magnetické póly nenajdeme a koróna se zdá „rozcuchaná“.

Z koróny k nám přichází pět různých druhů záření podle nichž se koróna rozděluje na:

• K koróna -  spojité´(kontinuální) spektrum - rozptyl fotosférického světla na volných elektronech koróny
• F koróna -  Fraunhoferovy čáry - prachová koróna, rozptyl záření na těžších částicích meziplanetátní hmoty
• E koróna - emisní spektrum, vysokoionizované prvky (železo, vápník, nikl...)
• T koróna - infračervené záření, hypotetická
• S koróna - sublimační, hypotetická

Změna tvaru bílé koróny v závislosti na slunečním cyklu. Autor Ivan Havlíček

Zdroje:

• VANÝSEK, V.: Základy astronomie a astrofyziky. Praha: Academia, 1980.
• ASCHWANDEN, M. J.: Physics of the solar corona: an introduction with problems and solutions. [2nd ed.]. Berlin: Springer, 2006. Springer-praxis books in astrophysics and astronomy.  ISBN 3-540-30765-6.
• RUŠIN, Vojtech. Slnko: naša najbližšia hviezda. Bratislava: Veda, 2005. ISBN 80-224-0864-6.
• DOROTOVIČ, Ivan. Pozorovanie slnečnej fotosféry. Nitra: Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo. 1993. ISBN 80-85221-13-6.

Zpět