09.12.2014
Pozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo a tak když se v druhé polovině října na Slunci objevila velká skvrna s označením NOAA 12192, nemohli jsme si ani my její pozorování nechat ujít. A to i přesto, že pozorovací podmínky nám příliš nepřály a to zejména kvůli vysoké oblačnosti a špatným seeingem.
Při pozorování Slunce na hvězdárně Valašské Meziříčí se zaměřujeme převážně na snímkování aktivních oblastí, monitorování erupční aktivity, ale i na protuberance či filamenty. Tyto projevy sluneční aktivity snímáme jak ve vrstvě fotosféry, tak i v chromosféře, a to ve spektrální čáře vodíku (H-alfa) a vápníku (CaII K). Toto snímkování slouží především pro následné studium chování aktivních oblastí a projevy jejich aktivity.
O co to vlastně v případě sluneční skvrny pozorujeme? Jedná se o místa, která mají nižší teplotu než okolní fotosféra. Důvodem lokálního ochlazení je přítomnost silných lokálních magnetických polí, které zbrzdí konvekci a tím se sníží přísun energie z podpovrchových vrstev na povrch. Aktivní oblast NOAA12192 zaujala astronomickou obec svou velikostí, jednalo se největší skupinu skvrn tohoto slunečního cyklu.
Skvrnu jsme poprvé na hvězdárně Valašské Meziříčí pozorovali 19. října 2014, kdy se nacházela na východním okraji Slunce. Dále byla s ohledem na počasí snímána ve dnech 21., 26., 27., 28. a naposledy 29. října 2014. Následující den se již skryla za západní okraj Slunce.
S výskytem velké skvrny na Slunci samozřejmě souvisela i zvýšená erupční aktivita v této aktivní oblasti. Během doby, po kterou byla skvrna viditelná, se zde odehrálo velké množství erupcí, z nichž 8 se nám podařilo napozorovat, ať už jejich celý průběh nebo alespoň jejich část. Dvě největší erupce v této oblasti o mohutnosti X, které proběhly 26. a 27.10 z důvodu špatných pozorovacích podmínek zachycené bohužel nemáme.
Erupce v aktivní oblasti NOAA 12192 zachycené na Hvězdárně Valašské Meziříčí:
Sluneční erupce jsou klasifikovány jako A, B, C, M a nejsilnější X. Tato klasifikace je založena na měření toku záření na měkkých rentgenových délkách a to ve wattech na metr čtvereční (W/m2). Každá třída má vrcholný tok vždy desetkrát vyšší než předchozí. Nejvyšší třída X znamená tok záření větší než 10-4 W/m2 . Silnějším M a X třídám erupcí je často přisuzována řada účinků na Zemi. Americké družice GOES mají na palubě spektrometry, který tok slunečního záření neustále měří a zaznamenávají tak probíhající erupce. Toto můžete sledovat na internetových stránkách http://services.swpc.noaa.gov/images/goes-xray-flux-6-hour.gif.
Překvapením bylo, že žádná z erupcí nevyprodukovala CME, tedy výron koronální hmoty. Přitom pokud se erupce odehraje blízko středu disku a zároveň na západní polokouli Slunce, je v důsledku stočení magnetického pole vysoká pravděpodobnost, že takový plazmový oblak narazí na zemskou magnetosféru. Bohužel v tomto případě se tak nestalo, a to ani v případě erupcí třídy X , které tuto aktivní oblast doprovázeli. Příznivci polárních září tak měli i tentokrát smůlu.
Sluneční skvrna NOAA12192 zachycená 21. 10. 2014 v 11:03:30 UT ve fotosféře. Na snímku je vidět granulace a také jemná struktura v penumbře. Penumbra (polostín) je ta část aktivní oblasti, která obklopuje tmavší část nazvanou umbra (stín).
Oblast NOAA12192 zachycená o pár dní později, 29. 10. 2014 v 10:57:05 UT, již u západního okraje Slunce. Vidíme jak se skvrna jako celek postupně vyvíjela. Nejvíce je to vidět na největší skvrně z aktivní oblasti.
Na tomto snímku si skupinu skvrn a její okolí můžete prohlédnout v nižší chromosféře tedy přes filtr, který propouští pouze spektrální čáru Ca II K. Snímek byl pořízený 21. 10. 2014 v 11:21:08 UT.
Snímek byl pořízený 28. 10. 2014 ve 08:35:33 UT spektrální čáře vápníku (CaII K). Opět zde vidíme vývoj skvrny v průběhu několika dní.
Zde je aktivní oblast NOAA12192 zachycena přes filtr H-alfa, který nám umožňuje vidět část sluneční atmosféry zvanou chromosféra. Snímek je pořízen dne 27. 10. 2014 v 09:34:30 UT.
Skvrna v oblasti H-alfy o den později, tedy 28. 10. 2014 v 09:32:26 UT.
Začínající erupce na snímku skvrny pořízeního dne 21. 10. 2014 v 12:30:00 UT ve spektrální čáře vápníku. Jednalo se o erupci o mohutnosti C4.4, jejíž snímání narušila přecházející oblačnost.
Vývoj erupce o mohutnosti C5.3, která proběhla v aktivní oblasti NOAA12192. Snímky jsou pořízeny 28. 10. 2014 v rozmezí v 11:05:10 UT až 11:21:12 UT . Snímky jsou ovlivněny špatnými pozorovacími podmínkami.
Vývoj erupce o mohutnosti C6.5 ve spektrální čáře vápníku. Snímky byly pořízeny 28. 10. 2014 v rozmezí od 08:21:28 UT do 08:27:56 UT.
Vývoj protuberance v aktivní oblasti 12192. Snímky jsou pořízeny 29. 10. 2014 v rozmezí 09:47:33 UT až 10:09:16 UT.
Hvězdárna Valašské Meziříčí má velké množství napozorovaných dat této skvrny. Snímky postupně zpracováváme. Nyní se skvrna nachází opět na východním okraji Slunce (pod číslem NOAA 12209). Jak vidíme, zmenšila se, a tím i její erupční aktivita.
Skvrna NOAA 12209 vyfocená 13. 11. 2014 přes H-alfa filtr na východním okraji Slunce. Snímek je focen v 11:56:39 UT. Pozorování opět rušila vysoká oblačnost.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?