Pozorování Sluneční aktivity - červen 2014

04.07.2014

Po mnoha klidnějších měsících přišel "aktivní" červen, který nás již v prvních dnech přesvědčil, že bude co pozorovat a nad čím žasnout. Během 15 jasných dnů se nám podařilo napozorovat devatenáct oblastí a čtrnáct erupcí v různých filtrech. Největší erupce dosáhla mohutnosti X2.2 v aktivní oblasti NOAA 12087. O této události se můžete dočíst na našich stránkách

Erupce, které v našich článcích často zmiňujeme, jsou náhlá zjasnění ve chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech, ale někdy i v aktivní oblastech bez pozorovatelných slunečních skvrn. Samotný jev je doprovázen uvolněním velké energie a obvykle i výronem hmoty, která se může "odtrhnout" od Slunce v podobě ejekce koronální hmoty (CME). Erupce bývá pozorovatelná ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku Hα. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného měkkého toku rentgenového záření. Více o této sluneční aktivitě se můžete dočíst v článku od Petra Heinzela.

Na začátku měsíce dne 3. 6. 2014 se objevila na východním okraji velmi zajímavá aktivní oblast, která byla druhý den označena jako NOAA 121080. O tři dny později se těsně pod ní vytvořila skupina NOAA 12085 a obě aktivní oblasti spolu "putovaly" po slunečním disku až do 15. 6., kdy zmizely za západním okrajem. NOAA 12080 i 12085 měli bipolární uspořádání. Po dobu viditelnosti na slunečního disku došlo u obou skupin k rozpadům i spojování umber vedoucí/západní skvrny a byla pozorována řada erupcí. Nejsilnější z nich dosahovala v maximu mohutnosti M3.1, a to v aktivní oblasti NOAA 12085.

Nejaktivnější oblastí tohoto měsíce byla NOAA 12087, která se na východním okraji objevila 10. 6. 2014 a zmizela za západním okrajem 24. 6. 2014. V prvních pěti dnech bylo v této oblasti zaznamenáno 15 erupcí s mohutností větší než C5.0. Celkem 5 z nich se nám podařilo napozorovat. Ve zbývajících případech překážela oblačnost nebo bylo Slunce pod obzorem.  Samotná aktivní oblast se dynamicky vyvíjela, což je zachyceno z našihc pozorování na sestavené animaci vpravo.

Silnější erupce v oblasti 12087:

  • 10. 6. s maximem v 09:31:00 erupce C5.1 (S17E84)  
    Vývoj oblasti NOAA 12087, snímky převzaty a zpracovány z SDO. Čas všech  snímků v UT je 12:00. 
  • 10. 6. s maximem v 10:17:00 erupce C5.0 (S18E82)
  • 10. 6. s maximem v 11:42:00 erupce X2.2 (S19E81)
  • 10. 6. s maximem v 12:52:00 erupce X1.5 (S20E89)
  • 11. 6. s maximem v 04:47:00 erupce C5.0 (S17E69) 
  • 11. 6. s maximem v 08:09:00 erupce M3.0 (S18E68)
  • 11. 6. s maximem v 09:06:00 erupce X1.0 (S18E66)
  • 11. 6. s maximem v 21:03:00 erupce M3.9 (S18E59) 
  • 12. 6. s maximem v 04:21:00 erupce M2.0 (S18E55)
  • 12. 6. s maximem v 10:21:00 erupce M2.7 (S18E52) 
  • 12. 6. s maximem v 18:13:00 erupce M1.3 (S18E47) 
  • 12. 6. s maximem v 21:13:00 erupce M1.0 (S18E46)
  • 13. 6. s maximem v 07:56:00 erupce M2.6 (S18E39) 
  • 13. 6. s maximem v 20:17:00 erupce C9.0 (S19E33) 
  • 15. 6. s maximem v 00:01:00 erupce M1.0 (S19E08) 

Tučně označené erupce se nám podařilo napozorovat a snímky erupce M3.0 si můžete prohlédnout pod článkem. Erupce s klasifikací X potom můžete vidět v již výše zmíněném článku.

Začínají prázdniny, a tím i možnost podívat se na naše odborné pracoviště zblízka. Hvězdárna Valašské Meziříčí Vás zve na svůj prázdninový program nejen v noci, ale i ve dne, kdy probíhá prohlídka po všech třech budovách (hlavní budova, jižní budova a Ballnerova hvězdárna). V případě slunečného počasí budete mít možnost podívat se na sluneční fotosféru v hlavní kopuli, ale také nahlédnout "pod pokličku" pozorování v kopuli odborného pracoviště. Začátky prohlídek jsou v 9, 10, 11, 13, 14 a 15 hodin. Těšíme se na Vás! 

 

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Snímek celého disku Slunce v čáře H-alpha, tzn. snímek pořízený s filtrem, který propouští světlo o vlnové délce na 656 nm. Na snímku si můžete všimout jak slunečních skvrn, tak i protuberancí (na okraji disku), výrazného filamentu (zhruba uprostřed snímku) a erupce (v aktivní skupině nalevo od filamentu).

Snímek celého disku Slunce ve spektrální čáře vodíku Hα ze dne 6. 6. 2014 v  10:25:54 UT. Na snímku si můžete všimnout jak slunečních skvrn, tak i protuberancí (jasné "vstupky" na okraji disku), výrazného filamentu (zhruba uprostřed vlevo) a erupce (v aktivní skupině nalevo od filamentu).  

Již výše zmíněná oblast NOAA 12080 s erupcí o mohutnosti  C1.1, zachycená dne 6. 6. 2014 v 10:30:17 UT ve spektrální čáře H-alpha. Na snímku kromě erupce u pravé skvrny jsou patrné i malé filamenty patřící k této aktivní oblasti. Vpravo nahoře si můžete všimnout části filamentu, který jsme taktéž pozorovali a lze si jej prohlédnout celý na posledním snímku naší malé fotogalerie.

Již výše zmíněná oblast NOAA 12080 s erupcí o mohutnosti  C1.1, zachycená dne 6. 6. 2014 v 10:30:17 UT ve spektrální čáře Hα. Na snímku kromě erupce u levé skvrny jsou patrné i malé filamenty (tmavší "hadovité" útvary) patřící k této aktivní oblasti. Vpravo nahoře si můžete všimnout části filamentu, který jsme taktéž pozorovali a lze si jej prohlédnout celý na posledním snímku naší malé fotogalerie. 

Toto je stejná oblast (tedy NOAA 12080) zachycená o několik hodin později s další právě zvedající se erupcí s maximem o mohutnosti C2.0 (maximum erupce nastalo až o 6 minut později). Kromě viditelně zhrošených pozorovacích podmínek, které se na kvalitě snímku podepsali, si můžete všimnout hned několik změn. Filamenty pod skvrnami změnili svůj tvar, ty nad skvrnou zmizeli úplně a v západní (tedy pravé skvrně) se objevil nový. Snímek byl pořízen dne 6. 6. 2014 ve 13:21:28 UT.

Oblast NOAA 12080 zachycená o několik hodin později s další začínající erupcí s maximem o mohutnosti C2.0 (maximum erupce nastalo až o 6 minut později). Kromě viditelně zhoršených pozorovacích podmínek, které se na kvalitě snímku podepsaly, si můžete všimnout hned několik změn. Filamenty pod skvrnami změnili svůj tvar, ty nad skvrnou zmizely úplně a v západní (tedy pravé skvrně) se objevil nový malý výtrysk (tmavý pásek na "páté hodině"). Snímek byl pořízen dne 6. 6. 2014 ve 13:21:28 UT.

Jak vypadá erupce v čáře vápníku (Ca II K) o mohutnosti C9.0, lze vidět prohlédnout na tomto snímku ze dne 9. 6. 2014. Oblast NOAA 12085 (dole) byla jednou z aktivnějších oblastí v tomto měsíci. Vznikla pod oblastí NOAA 12080 dne 7. 6 2014. Nejsilnější erupce v ní byla zaznamenaná 12. 6. 2014 v maximu o mohutnosti M3.1.

Jak vypadá erupce ve spektrální čáře vápníku (Ca II K) o mohutnosti C9.0, lze vidět na tomto snímku ze dne 9. 6. 2014. Oblast NOAA 12085 (dole) byla jednou z aktivnějších oblastí v tomto měsíci. Vznikla pod oblastí NOAA 12080 dne 7. 6 2014. Nejsilnější erupce v ní byla zaznamenaná 12. 6. 2014 v maximu o mohutnosti M3.1.

Uvodní fotka tohoto článku zaznamenává opět oblast NOAA 12080 a to dne 9.6. 2014  v 07:31:39 UT v čáře H-alpha. Během tří dnů se úplně rozdělila umbra západní skupiny na dvě části a každá část vytvořila samotatnou skvrnu, východní skvrna se rozpadla úplně. Oblast můžete vidět i v čáře vápníku nad tímto snímkem.

Úvodní fotka tohoto článku zaznamenává opět oblast NOAA 12080, a to dne 9. 6. 2014  v 07:31:39 UT v čáře Hα. Během tří dnů se zcela rozdělila umbra západní skupiny na dvě části a každá část vytvořila samostatnou skvrnu, východní skvrna se rozpadla úplně. Oblast můžete vidět i v čáře vápníku nad tímto snímkem. 

V článku zmiňovaná velmi aktivní oblast NOAA 12087 dne 11.6. 2014  v 08:20:54 UT s právě probíhající erupcí o mohutnosti M3.0.  Filament, jehož část můžete spatřit v dolní části snímku patří k oblasti a doprovázel jí až do 16. 6. 2014, kdy se rozpadl.

V textu zmiňovaná velmi aktivní oblast NOAA 12087 dne 11.6. 2014  v 08:20:54 UT s právě probíhající erupcí o mohutnosti M3.0.  Filament, jehož část můžete spatřit v dolní části snímku patří k aktivní oblasti a doprovázel jí až do 16. 6. 2014, kdy se rozpadl.

 V červnu jsme nezanevřeli ani na pozorování fotosféry, jeden z nejhezčích snímků se nám povedl dne 7. 6. 2014 se skupinou slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 12082 v 08:37:38 UT. Na snímku je patrná granulace i jemná struktura v penubře vedoucí/západní svkrny,

 Jeden z nejhezčích snímků fotosféry se nám povedl dne 7. 6. 2014 se skupinou slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 12082 v 08:37:38 UT. Na snímku je patrná granulace i jemná struktura v penumbře vedoucí/západní skvrny.

Klidná protuberance ze dne 25. 6. 2014  v 10:54:35 UT nacházející se na východním okraji disku.

Klidná protuberance ze dne 25. 6. 2014 v 10:54:35 UT nacházející se na východním okraji disku.

Filament nebo též protuberance promítnutá na sluneční disk ze dne 6. 6. 2014  ve 13:40:49 UT. Na snímku stojí za povšimnutí fibrily (vláknovité útvary v chromosféře), které se formují podél filamentu díky složitějšímu magnetickému poli.

Filament nebo též protuberance promítnutá na sluneční disk ze dne 6. 6. 2014  ve 13:40:49 UT. Na snímku stojí za povšimnutí fibrily (vláknovité útvary v chromosféře), které se formují podél filamentu díky složitějšímu magnetickému poli.  

 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - květen 2014

Oblast NOAA Pozorování
v čáře 
H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře 
Ca II K
[počet dnů]
Pozorování fotosféry
[počet dnů]
Erupce
12077 5 5 4  
12079 6 6 6  
12080 7 7 7  C1.1 a C2.0 (6. 6.), B7.5
(7. 6.), C2.2 (9. 6.), C2.4 (10. 6.)
12081     1  
12082 6 6 7  
12084 3 4 4  
12085 7 6 7 C9.0 (9. 6.)
12087 5 5 2

 X2.2, X1.5 a C5.1 (10. 6.), X1.0 a M3.0  a C3.4 (11. 6.)

12088 3 1 2  
12089 2 3 1 C2.8 (16. 6.), C2.0 (13. 6.)
12090 3 3 1  
12091   1 1  
12092 3 3 1  
12093 3 1    
12094 2 1    
12096 4 2 1  
12097 4 2 1  
12098 3 3 1  
12100 1 1 1  

Počet jasných dnů: 14
Počet napozorovaných oblastí: 19

 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Nepřehlédnutelná skvrna na slunečním disku

15.06.20

Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.

Zvýšená sluneční aktivita v posledních dubnových dnech

01.05.20

V posledních dubnových dnech bylo možno pozorovat zvýšenou aktivitu naší nejbližší hvězdy. V době od 27. dubna se vystřídaly čtyři skupinky slunečních skvrn (AR12760 - AR12763). Tři z nich již náležely k novému cyklu č. 25. Na slunečním disku se dokonce vyskytly na jižní polokouli dvě skvrny s opačnou polaritou, kdy každá z nich náležela jinému cyklu - AR12760 k 24.(-/+) a AR12761 k 25.(+/-).

Již se probouzí k životu nový cyklus s číslem 25 (?)

02.04.20

Stále probíhá hluboké minimum sluneční činnosti. K 2. 4. 2020 byl sluneční kotouč celých 70 dní beze skvrn, což je 75 % dní od začátku roku 2020. Za toto období se na Slunci vyskytly celkem 5x sluneční skvrny. Z tohoto počtu byly již ale 4x s polaritou, která odpovídá novému 25. cyklu.