Pozorování Slunce 2016

21.01.2017

Právě procházíme 24. cyklem sluneční aktivity, jako jeho začátek se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast tohoto cyklu. Tak jako u jiných cyklů sluneční aktivity i v tomto byla pozorována dvě maxima. Primární maximum nastalo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. V roce 2016 sluneční aktivita silně klesla. V celkem 32 dnech se Slunce vyskytovalo úplně bez aktivních oblastí pozorovatelných ve fotosféře. Předpokládaný konec cyklu by měl nastat v roce 2019.

Již třetím rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a CaII K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a CaII K). Testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu stále probíhají, v roce 2017 bychom jej měli provozovat již v běžném provozu.

Celkem bylo v průběhu 94 jasných dnů pozorováno 73 aktivních oblastí, z toho 63 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 66 ve spektrální čáře CaII K a 49 oblastí ve fotosféře. Zároveň se podařilo pozorovat 66 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 63 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.

Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu
4 240 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (CaII K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.

V roce 2016 se nám podařilo napozorovat jen 13 erupcí, z toho pouze jednu ve spektrální čáře Ca II K. Ostatní erupce byly pozorované ve spektrální čáře H-alfa. Nejmohutnější pozorovanou erupcí byla 7. srpna erupce v oblasti NOAA 12572 o mohutnosti C8.5 v 15:09 UT. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ V ROCE 2016 aneb CO SE POVEDLO

Tranzit Merkuru

Dne 9. 5. 2016 nastal na naší části planety výjimečný úkaz - přechod planety Merkur přes sluneční disk. Merkur má svou dráhu skloněnou oproti ekliptice asi o 7°. Jednou za čas se dostane Merkur mezi Slunce a Zemi (v bodech, kde se kružnice ekliptiky a dráhy Merkuru kříží) a nám se tím naskytne jedinečná příležitost pozorovat Merkur jako malý kotouček přecházející přes sluneční kotouč. Tranzit začal prvním kontaktem Merkuru s okrajem Slunce ve 11:12 UT a skončil posledním kontaktem v 18:42 UT (našeho času tedy ve 20:42 hodin). V České Republice úkaz končil až po západu Slunce. Počasí bohužel nevyšlo přesně podle představ a pozorování ovlivnila proměnlivá oblačnost.


Nižší chromosféra - CaII K (snímky od 11:25 UT do 16:57 UT)	Chromosféra - H-alfa (snímky od 11:12 UT do 16:46 UT)	Nižší chromosféra detail - CaII K (snímky od 12:31 UT do 16:57 UT)

Erupce a protuberance u erupcí

Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Můžeme ji pozorovat ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného toku měkkého rentgenového záření.

Někdy se v oblasti výskytu erupce objeví i aktivní protuberance. Protuberance se obvykle začne zvedat až po vyvrcholení samotné erupce. Všechna následující videa ukazují protuberanci spojenou s erupcí a na dvou videích můžete vidět i erupci samotnou.


Erupce s následným filamentem v oblasti NOAA 12565 - erupce o mohutnosti C7.2 v 11:19 UT dne 21. 7. 2016.	Erupce s protuberancí v oblasti NOAA 12572 - erupce o mohutnosti C2.8 v 08:44 UT dne 8. 8. 2016.	Protuberance u aktivní oblasti NOAA 12573 dne 8. 8. 2016 (erupce spojená s protuberancí - mohutnost: C5.6 v 10:44 UT)

Protuberance

Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře a spodní koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Obecně dělíme protuberance na aktivní a klidné, rozdíl mezi nimi je zejména v životnosti a spektru.


Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 2. 4. 2016 v 07:14 UT.	Protuberance na západním okraji slunečního disku dne 4. 4. 2016 v 07:55 UT.	Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 26. 4. 2016 v 08:00 UT.

Filamenty

Filament je termín označující protuberanci, která je pozorovatelná na slunečním disku a jeví se jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci). První dva filamenty patří k aktivní oblasti, filament na třetím snímku k žádné oblasti nepatří.


Filament ze dne 5. 2. 2016 ve 14:40 UT.	Filament ze dne 17. 3. 2016 v 09:55 UT.	Filament ze dne 15. 4. 2016 v 08:17 UT

Slunce beze skvrn

Od 29. června do 5. července 2016 se na Slunci nevyskytovala žádná aktivní oblast. Vzhledem k tomu, že všechny tyto dny byly jasné, máme z tohoto období pouze celkové snímky Slunce. Situace se zlepšila
6. července s oblastmi NOAA 12559 a 12560. Obě oblasti se však nevyvíjely a brzy zanikly. Slunce během roku 2016 bylo beze skvrn celkem 32 dní. Vzhledem k tomu, že jsme již 2 roky po maximu, bude dní přibývat.


1. 7. 2016 v 07:12 UT	1. 7. 2016 v 07:02 UT

TOP SNÍMKY 2016

A na závěr stručného přehledu ukázka nejvydařenějších snímků aneb jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.


NOAA 12591ve fotosféře: 11. 9. 2016 v 10:12 UT	NOAA 12589 ve spektrální čáře CaII K, chromosféra: 11. 9. 2016 v 08:57 UT	NOAA 12526 ve spektrální čáře H-alfa, chromosféra: 27. 3. 2016 v 09:32 UT

Naši pozorovatelé v roce 2016

- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Zlatica Kalužná
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba

Přehledová tabulka pozorování mezi lety 2010 - 2016

	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
pozorovacích dní	24	41	85	125	148	119	94
pozorovacích dní na synoptických d.- fotosféra	63	6	36	-	68	20	-
pozorovacích dní na synoptických d.- H-alfa	-	1	17	56	74	77	63
pozorovacích dní na synoptických d.- Ca II K	-	-	-	59	65	79	66
pozorovacích dní v detailech-fotosféra	-	-	6	8	78	23	49
pozorovacích dní v detailech - H-alfa	26	40	77	94	121	115	67
pozorovacích dní v detailech - Ca II K	-	-	-	49	75	89	46
počet erupcí	2	14	42	38	72	64	13
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy	-	-	-	3	10	31	5