21.01.2017
Právě procházíme 24. cyklem sluneční aktivity, jako jeho začátek se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast tohoto cyklu. Tak jako u jiných cyklů sluneční aktivity i v tomto byla pozorována dvě maxima. Primární maximum nastalo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. V roce 2016 sluneční aktivita silně klesla. V celkem 32 dnech se Slunce vyskytovalo úplně bez aktivních oblastí pozorovatelných ve fotosféře. Předpokládaný konec cyklu by měl nastat v roce 2019.
Již třetím rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a CaII K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a CaII K). Testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu stále probíhají, v roce 2017 bychom jej měli provozovat již v běžném provozu.
Celkem bylo v průběhu 94 jasných dnů pozorováno 73 aktivních oblastí, z toho 63 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 66 ve spektrální čáře CaII K a 49 oblastí ve fotosféře. Zároveň se podařilo pozorovat 66 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 63 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.
Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu
4 240 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (CaII K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.
V roce 2016 se nám podařilo napozorovat jen 13 erupcí, z toho pouze jednu ve spektrální čáře Ca II K. Ostatní erupce byly pozorované ve spektrální čáře H-alfa. Nejmohutnější pozorovanou erupcí byla 7. srpna erupce v oblasti NOAA 12572 o mohutnosti C8.5 v 15:09 UT. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky.
Dne 9. 5. 2016 nastal na naší části planety výjimečný úkaz - přechod planety Merkur přes sluneční disk. Merkur má svou dráhu skloněnou oproti ekliptice asi o 7°. Jednou za čas se dostane Merkur mezi Slunce a Zemi (v bodech, kde se kružnice ekliptiky a dráhy Merkuru kříží) a nám se tím naskytne jedinečná příležitost pozorovat Merkur jako malý kotouček přecházející přes sluneční kotouč. Tranzit začal prvním kontaktem Merkuru s okrajem Slunce ve 11:12 UT a skončil posledním kontaktem v 18:42 UT (našeho času tedy ve 20:42 hodin). V České Republice úkaz končil až po západu Slunce. Počasí bohužel nevyšlo přesně podle představ a pozorování ovlivnila proměnlivá oblačnost.
Nižší chromosféra - CaII K (snímky od 11:25 UT do 16:57 UT) |
Chromosféra - H-alfa (snímky od 11:12 UT do 16:46 UT) |
Nižší chromosféra detail - CaII K (snímky od 12:31 UT do 16:57 UT) |
Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Můžeme ji pozorovat ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného toku měkkého rentgenového záření.
Někdy se v oblasti výskytu erupce objeví i aktivní protuberance. Protuberance se obvykle začne zvedat až po vyvrcholení samotné erupce. Všechna následující videa ukazují protuberanci spojenou s erupcí a na dvou videích můžete vidět i erupci samotnou.
Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře a spodní koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Obecně dělíme protuberance na aktivní a klidné, rozdíl mezi nimi je zejména v životnosti a spektru.
Filament je termín označující protuberanci, která je pozorovatelná na slunečním disku a jeví se jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci). První dva filamenty patří k aktivní oblasti, filament na třetím snímku k žádné oblasti nepatří.
Filament ze dne 5. 2. 2016 ve 14:40 UT. | Filament ze dne 17. 3. 2016 v 09:55 UT. | Filament ze dne 15. 4. 2016 v 08:17 UT |
Od 29. června do 5. července 2016 se na Slunci nevyskytovala žádná aktivní oblast. Vzhledem k tomu, že všechny tyto dny byly jasné, máme z tohoto období pouze celkové snímky Slunce. Situace se zlepšila
6. července s oblastmi NOAA 12559 a 12560. Obě oblasti se však nevyvíjely a brzy zanikly. Slunce během roku 2016 bylo beze skvrn celkem 32 dní. Vzhledem k tomu, že jsme již 2 roky po maximu, bude dní přibývat.
1. 7. 2016 v 07:12 UT | 1. 7. 2016 v 07:02 UT |
A na závěr stručného přehledu ukázka nejvydařenějších snímků aneb jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.
NOAA 12591ve fotosféře: 11. 9. 2016 v 10:12 UT |
NOAA 12589 ve spektrální čáře CaII K, chromosféra: 11. 9. 2016 v 08:57 UT |
NOAA 12526 ve spektrální čáře H-alfa, chromosféra: 27. 3. 2016 v 09:32 UT |
- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Zlatica Kalužná
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
pozorovacích dní | 24 | 41 | 85 | 125 | 148 | 119 | 94 |
pozorovacích dní na synoptických d.- fotosféra | 63 | 6 | 36 | - | 68 | 20 | - |
pozorovacích dní na synoptických d.- H-alfa | - | 1 | 17 | 56 | 74 | 77 | 63 |
pozorovacích dní na synoptických d.- Ca II K | - | - | - | 59 | 65 | 79 | 66 |
pozorovacích dní v detailech-fotosféra | - | - | 6 | 8 | 78 | 23 | 49 |
pozorovacích dní v detailech - H-alfa | 26 | 40 | 77 |
94
|
121 | 115 | 67 |
pozorovacích dní v detailech - Ca II K | - | - | - | 49 | 75 | 89 | 46 |
počet erupcí | 2 | 14 | 42 | 38 | 72 | 64 | 13 |
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy | - | - | - | 3 | 10 | 31 | 5 |
Články mimo jiné obsahují i malou fotogalerii vydařených snímků z daného měsíce a přehled zajímavých pozorování.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?