Snímek měsíce duben 2015


Polární záře nad Tórshavnem

 

 

 "Za polárním kruhem je pořád zima a sníh a půl roku den a půl roku noc a během té noci můžeme vidět polární záři."  Věta, kterou vám řekne každý školák, když se ho zeptáte na polární kruh nebo podmínky života eskymáka. Do jakých končin člověk musí opravdu odjet, aby polární záři viděl? A musí to být až za polární kruh? Ne nezbytně...

Polární záře je jedinečný jev, který vzniká interakcí vysokých vrstev zemské atmosféry na nabité částice přicházející ze Slunce buď v podobě vysokorychlostního slunečního větru nebo v podobě obřích plazmatických oblaků. Oblaka nabitých částic jsou vyvrženy jako důsledek některých projevů sluneční aktivity (výron korónální hmoty, protonové erupce...). Naše Země má magnetické pole, které jako štít chrání její povrch před kosmickým záření (proudem nabitých částic). Proto se mohou při magnetických bouřkách dostat nabité částice nejsnadněji do blízkosti magnetických pólů (do tzv. aurorálního oválu) a způsobují polární záře. Magnetické póly neleží na stejném místě jako zeměpisné, např. severní magnetický pól je nyní v blízkosti kanadského ostrovu Ellesmere. Zvýšení geomagnetické aktivity (výskyt geomagnetických bouřek) má mimo jiné za následek i zvýšení počtu a intenzity polárních září. Při mohutných bouřích pak máme možnost pozorovat polární záře i v nižších zeměpisných šířkách.

Kde můžeme pozorovat polární záře nám ukazuje tzv. kp index, který vyjadřuje intenzitu magnetické bouře neboli v jaké zeměpisné šířce můžeme tento světelný jev vidět. Pro naše zeměpisné šířky stačí, aby kp index dosáhl hodnoty 7 (viz obrázek). Aktuální informace o kp indexu a polární záři nad Evropou můžete najít zde.

V úterý 17. března doputoval k naší planetě plazmatický oblak, jeho zdrojem byla o dva dny dříve středně velká erupce o mohutnosti C9.1 v aktivní oblasti NOAA 12197. Oblak rozpoutal obří magnetickou bouři a také vyvolal největší polární záři za posledních 12 let. Kp index tohoto gigantu dosáhl hodnoty 8,6 (v maximu, bohužel v ranních hodinách). Světelná dynamicky se vlnící "záclona" byla pozorovatelná i z České Republiky (zajímavá pozorování z ČR si můžete prohlédnout na bourky.com a astro.cz), její centrum však probíhalo nad Faerskými ostrovy. Faerské ostrovy tak měly v tom týdnu nad sebou hned dva astronomicky zajímavé úkazy: polární záři a úplné zatmění Slunce.

Snímek bych vyfocen z paluby lodě Norröna, která kotvila v přístavu hlavního města Faerských ostrovů Tórshavnu. Dánská loď jako mnoho jiných lodí v přístavu a mnoho hotelů na celých ostrovech byla plná astronomů a nadšenců, kteří přijeli pozorovat úplně zatmění Slunce.
 

Struktura polární záře se měnila během v řádech minut. Časový rozdíl mezi snímky je asi 2 minuty.

 

Kp index vyjadřuje sílu magnetické bouře neboli v jaké zeměpisné šířce můžeme polární záři pozorovat.

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.