Jak pozorovat Slunce

Napadlo vás někdy se podívat na Slunce? Věříme, že každé dítě to alespoň jednou ve svém životě zkusilo. Je to doslova oslňující pohled a nikomu nedoporučujeme to zkoušet jen tak, i když letmý pohled většině lidí neuškodí. Každopádně je to první krok. Pohled na naší nejbližší hvězdu za to určitě stojí, je však nutné udělat vše potřebné proto, abychom mohli Slunce bezpečně spatřit.

 

Beskydy - východ Slunce (foto J. Srba).


Co vidíme na Slunci?

Bohužel, na Slunci pouhým okem bez dalších pomůcek nic neuvidíte. Jak to? Vždyť přece na Měsíci, který vypadá na obloze stejně velký je toho pouhým okem vidět spousta? V případě Slunce je problém v obrovském množství světla, se kterým si nedokáže zrak (ani fotoaparát) poradit. Výjimkou jsou situace, kdy je přirozený jas naší hvězdy zeslaben přírodním filtrem – například zákalem v atmosféře, mlhou, či kouřem.

Ale i tak jsou útvary na Slunci (na rozdíl od Měsíce) úhlově natolik malé, že je pouhým okem ani s pomocí filtru nespatříte. Naštěstí přece jen jednu výjimku máme. Jedná se o plošně velké a rozsáhlé skupiny slunečních skvrn, které několikrát za sluneční cyklus mohou dosáhnout takových rozměrů, že k jejich spatření skutečně stačí dobrý zrak a kvalitní filtr. Této oblasti pozorování Slunce pouhým okem se také věnuje několik vytrvalých jedinců, kteří svá pozorování registrují již téměř 20 let.

Pokud chceme vidět více je třeba sáhnout po dalekohledu. Ovšem vyvstává stejný problém. Jak se vyrovnat s ještě větším množstvím světla, které posbírá dalekohled? Existuje několik způsobů a metod jak můžeme Slunce bezpečně pozorovat i pomocí dalekohledu. Chce to však potřebné vybavení, velkou opatrnost, zkušenosti a začínat raději postupně. Více k této problematice najdete v rubrice Jednoduchá pozorování.

Pokud použijete solidní dalekohled vybavený potřebným zařízením, budete překvapeni co vše je možné na Slunci pozorovat. V rubrice Pozorování dalekohledy se seznámíte nejen s možností klasického pozorování sluneční fotosféry, ale třeba také chromosféry, další vrstvy sluneční atmosféry. Pokud takový dalekohled nevlastníte, pak je nejlepším způsobem navštívit ve vhodnou dobu nejbližší či nejoblíbenější hvězdárnu ve vašem okolí a využít profesionálních zařízení ke sledování projevů sluneční aktivity.

Tato část webových stránek vám však přináší i celou řadu dalších informací z oblasti forem, možností a metod pozorování Slunce. Snažíme se nabízet informace nejen o jednoduchých, ale i složitějších až profesionálních metodách pozorování Slunce.

 

V této části najdete

Pro pozorovatele - stránka je určena aktivním zájemcům o pozorování Slunce, jeho kalibraci, dohledávání informací o sluneční aktivitě, zpracování pozorování a příprava odborných prací. Stránka odkazuje na celou řadu dalších ověřených internetových zdrojů.

Historie pozorování Slunce - stručný chronologický přehled významných mezníků  sluneční astronomie a sluneční fyziky. To byste nevěřili, jak je někdy složité dopátrat se skutečného stavu věcí v minulosti. Budeme se snažit a pokud najdete další zajímavé informace, podělte se o ně.
Jednoduchá pozorování - možnosti pozorování Slunce jednoduchými prostředky s důrazem na to jak si bezpečně a spolehlivě chránit zrak. Pozorování Slunce bez odpovídajících bezpečnostních prvků je zdraví velmi nebezpečné!
Pozorování dalekohledy - co je možné na Slunci pozorovat pomocí různých dalekohledů. Možná vás to inspiruje k návštěvě blízké hvězdárny a poněkud důvěrnější seznámení s naší nejbližší hvězdou.
Pozorování CCD - dnešní směr pozorování projevů sluneční aktivity je jednoznačně orientován na elektronické detektory CCD a je celkem jedno, jestli chcete snímat zajímavé jevy jen pro potěchu svého oka a duše nebo máte odborný či vědecký program.
Sluneční observatoře - jistě neúplný a do značné míry subjektivní přehled větších i menších, známých i méně známých slunečních observatoří nejen na Slovensku a v Čechách, ale na celém světě.
Satelitní pozorování - velké množství informací o Slunci získáváme pomocí družic a sond. Stručný a určitě neplný přehled lidského snažení v tomto oboru. Možná budete překvapeni kolik sond a družic se alespoň částečně věnovalo pozorování Slunce či projevů jeho aktivity.
Zatmění Slunce - jeden z nejúžasnějších jevů, které může člověk na pozemské obloze sledovat. Jak zatmění Slunce vzniká? Jak často se opakuje? Kdy je úplné a kdy jen částečné? V rubrice nadjete odpovědi nejen na tyto otázky.
Sluneční galerie - občas najdeme zajímavý či vizuálně atraktivní snímek z výzkumu Slunce či Slunce samotného. Chceme se o ně podělit i s Vámi. Pokud najdete něco pěkného vy, neostýchejte se o to podělit s námi.

 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.