Sluneční skvrny jsou jedním z nejznámějších projevů sluneční aktivity, jejichž výstkyt na Slunci se periodicky mění v rytmu zhruba jedenáctiletých cyklů sluneční aktivity. O tom, že sluneční skvrny jsou velmi zajímavým a pozoruhodným objektem astrofyzikálního výzkumu svědčí i pozornost, která je dnes těmto jevům celosvětově věnována.
Jedním z předních českých odborníkům na tuto problematiku je Dr. Michal Sobotka, vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově, aktuálně také vedoucí slunečního dodělení, autor tohoto odborného článku.
Přehledový článek předního popularizátora fyziky, astrofyziky i astronomie, odborníka na plazma, prof. Petra Kulhánka o plazmatu ve sluneční atmosféře.
Ve své původním článku odpovídá na otázky: Co je to plazma a jak se mění charakteristiky tohoto skupenství hmoty v tělese Slunce od jeho nitra po horní vrstvy atmosféry? Jak se pohybují nabité částice podél magnetických siločar? Co víme o magnetické rekonexi?
Elektrické pole patří k těm fyzikálním projevům hmoty, o jejichž přítomnosti a důležitosti v astrofyzikální plazmě nejsou žádné pochybnosti. Přesto, že vliv elektrických polí na emitované elektromagnetické záření je teoreticky podložen a v laboratorních podmínkách dostatečně ověřen, nedaří se zatím veličiny elektrického pole ve sluneční plazmě spolehlivě, prokazatelně a opakovaně měřit. Článek uvádí přehled problematiky projevů a možností detekce elektrických polí v plazmě slunečních erupcí a protuberancí. Jsou též uvedeny vlastní zkušenosti při pozorování na elektrografu, který byl instalován na velkém koronografu observatoře Sacramento Peak.
Dvě sondy NASA poskytují zatím nejkomplexnější pohled na zatím ne zcela pochopené procesy, které jsou základem všech slunečních erupcí: magnetickou rekonexi. K magnetické rekonexi dochází ve chvíli, kdy se magnetické siločáry setkají, dojde k jejich přepojení a jejich následné rekonfiguraci do nových struktur, při současném uvolnění velkého množství magnetické energie v podobě tepla. Tento proces je základem mohutných slunečních explozí, jako jsou sluneční erupce a ejekce koronální hmoty, které jsou zdrojem energetického záření i nabitých částic šířících se do Sluneční soustavy.
Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.
Zajímavé pozorování sluneční družice Solar Dynamics Observatory se zaměřilo na rotační struktury v protuberancích a koronálních dutinách, které protuberance často obklopují.
Jedná se o unikátní pozorování, které ukazuje nejen časový vývoj jevu, ale také jeho detailnější morfologii.
12 |
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?