Vývoj sluneční aktivity v 24. cyklu

Koláž složená ze šesti snímků pořízených družicí SDO (Solar Dynamics Observatory), ukazuje část 24. slunečního cyklu. Snímky zachycují Slunce ve spektrální čáře osmkrát ionizovaného železa ( Fe IX - 171 Å), která nám umožňuje spatřit sluneční korónu. Snímky jsou seřazené chronologicky od května 2010 do března 2014, mezi jednotlivými snímky je tedy devět měsíců. Obrázek neukazuje celý vývoj od slunečního minima do maxima. Současný cyklus začal už v lednu 2008, družice SDO však byla spuštěna až v únoru roku 2010, nicméně vzhledem k pomalému nástupu nového cyklu by chybějící dva snímky vypadaly podobně jako snímek první.

Sluneční cyklus je jedenáctileté období sluneční aktivity, ve kterém se Slunce z minimální aktivity, kdy se nevyskytují téměř žádné aktivní oblasti, dostane do maximální aktivity, kdy je erupčně i radiově nejaktivnější. Po maximu své aktivity se Slunce vrací do minima a začíná tím další cyklus. Toto období nemá přesně jedenáct let, ve skutečnosti se jeho délka pohybuje mezi 9 – 14 lety a souvisí s výměnou slunečních magnetických pólů.

Jako začátek 24. cyklu se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast, v průběhu roku se však objevila orientace magnetického pole charakteristická pro předcházející 23. cyklus. V roce 2009 od  30.7. do 1. 9. bylo Slunce úplně beze skvrn (celých 32 dní) a až v průběhu podzimu 2009 se začaly pomalu vytvářet bipolární skupiny skvrn.

Maxima nastaly dvě, což je i trochu čitelné z obrázku. Primární bylo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. Obě maxima dělí tzv. Gnevyševova mezera, období, kdy došlo ke snížení aktivity. Dne 10. srpna 2013 dokonce nebyla na slunečním disku jediná viditelná skvrna.

O průběhu 24. cyklu od ledna 2008 do března 2014 si můžete přečíst v abstraktu k přednášce, která zazněla v rámci akce na  22. celoštátny slnečný seminár.

 Odkaz na původní zdroj

Zpět na Sluneční galerii