Partneři projektu

Partnery projektu Se Sluncem společně jsou Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. a Krajská hvezdáreň v Žiline, pracoviště Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste. Krajská hvezdáreň v Žiline vznikla jako nový subjekt od 1. 1. 2013 jako nástupnická organizace Kysucké hvezdárni v Kysuckom Novom Meste, ke které byla organizačně přičleněna bývalá Povážská hvezdáren v Žiline.

Hvězdárna Valašské Meziříčí a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste jsou dlouhodobě a úspěšně spolupracující organizace. S ohledem na hlavní téma a cíle projektu se pokusíme obě pracoviště představit z trochu jiného pohledu, z pohledu historie a současnosti odborných pozorování Slunce a jejich využívání ve vzdělávací činnosti.

 

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje

Pozorování Slunce na HVM

Logo Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. začala veřejnosti sloužit od podzimu roku 1955. Její podstatná část práce se soustředila na vzdělávání, popularizaci a osvětu, ale velmi záhy zahájila také dlouhodobý koncepční pozorovatelský program. Jako jeden z prvních se začal na pracovišti rozvíjet program fotografického pozorování Slunce – sluneční fotosféry.

Ballnerova hvězdárna.Počátky fotografického sledování sluneční fotosféry jsou spjaty s Mezinárodním geofyzikálním rokem, který probíhal od 1. července 1957 do 31. prosince 1958. Pracovníci hvězdárny však už měli na co navazovat, neboť se mohli opírat o dlouhodobé zkušenosti členů astronomického kroužku, který ve Valašském Meziříčí pracoval již od roku 1919 a své aktivity v oblasti pozorování Slunce rozvinul v malé dřevěné hvězdárničce Antonína Ballnera. Určovalo se zde tehdy Wolfovo relativní číslo sluneční činnosti a již ve třicátých letech se zasílalo do světového centra v Curychu (Švýcarsko).

Aktivity kolem pozorování Slunce na Hvězdárně Valašské Meziříčí mají již mnoho let významné místo. V roce 1964 byl Hvězdárně Valašské Meziříčí přidělen Ministerstvem školství a kultury celostátní úkol v oboru pozorování Slunce, který zanikl počátkem 90. let minulého století.

Budova odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.První celkový snímek sluneční fotosféry byl v novodobé historii hvězdárny pořízen 11. 9. 1957 v rámci již zmíněného Mezinárodního geofyzikálního roku. Od této doby také datujeme počátek budování slunečního fotografického archivu, který byl později navíc rozšířen o soubory přehledových a detailních snímků protuberancí (15. 6. 1970), detailů aktivních oblastí ve sluneční fotosféře (4. 5. 1979) a v digitální podobě o snímky z chromosférického dalekohledu (22. 8. 2001).

Série snímků poerupční smyček.Rozvoj fotografického pozorování projevů sluneční aktivity nastal mezi lety 1991-1998, kdy se rozsah i četnost pozorování velmi rozšířily. Pozorovací program se zaměřil na fotografické sledování skupin slunečních skvrn, vývoje jejich morfologie v závislosti na jejich erupční aktivity. Dále se rozvíjelo pozorování protuberancí, které se kromě přehledových snímků zaměřovalo na protuberance aktivní a speciálně eruptivní. Celý tento program jsme mohli realizovat díky přímé pomoci v podobě poskytnutého speciálního fotografického materiálu citlivého v červené části spektra, který nám nezištně věnovala americká Big Bear Solar Observatory s přímluvou našeho slovenského kolegy. Jen díky tomu se pozorovací program mohl rozšířit do takové podoby, ve které několik let pracoval.

Koncem minulého století se začaly do pozorování postupně prosazovat elektronické detektory. Hlavním smyslem bylo snížit finanční náklady (ale i pracnost) na pořizování snímků projevů sluneční aktivity. Stinnou stránkou první generace elektronických TV CCD kamer však bylo jejich malé rozlišení a malý rozsah odstínů šedi.

Přesto jsou od roku 1999 pořizovány snímky z protuberančního koronografu i v elektronické podobě. Takto získaná data jsou uložena v podobě snímků v počítači, případně jako krátký videozáznam na video pásce (S-VHS).

V pozadí původní a využívaná sluneční kamera na negativy 13x18 cm, v popředí vpravo moderní CCD kamera G1-2000.Využití digitální techniky eliminovalo zdlouhavou a náročnou práci ve fotokomoře, fyzickou archivaci a v neposlední řadě šetří i místo v archivu. Další nespornou výhodou je snadný přístup k napozorovaným datům, kdy opět odpadá nutnost fyzické přítomnosti v archivu a jeho prohlížení. Přesto i nadále pokračujeme ve fotografickém pozorování projevů sluneční aktivity.

Významným přírůstkem do rodiny dalekohledů využívaných k pozorování Slunce byl v roce 2001 chromosférický dalekohled, díky kterému můžeme přímo pozorovat sluneční chromosféru a sluneční erupce v ní. Z tohoto dalekohledu získáváme data již jen v elektronické podobě. Při pozorování využíváme také menší fotosférické dalekohledy pro účely vizuální kontroly.

Sluneční dalekohledy na společné montáži v kopuli odborného pracoviště valašskomeziříčské hvězdárny.K tomuto velkému chromosférickému dalekohledu přibyl v roce 2010 malý chromosférický dalekohled (pořízený v rámci projektu Výstavou ke spolupráci a poznání spolufinancovaného Evropskou unií z prostředků fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty). I když dalekohled sloužil a slouží primárně vzdělávacím účelům a školám, v době prázdnin byl zkušebně využit k pořizování celkových přehledových snímků sluneční chromosféry.

V současné době se na Hvězdárně Valašské Meziříčí pravidelně provádí fotografické nebo digitální sledování v rozsahu:
  • celkový snímek Slunce (fotograficky)
  • detailní snímky sluneční fotosféry – aktivních oblastí (fotograficky)
  • přehledové snímky protuberancí (fotograficky)
  • detailní snímky protuberancí (fotograficky)
  • detailní snímky chromosféry (elektronicky)
  • přehledové snímky chromosféry – celý disk (elektronicky)

Díky projektu Se Sluncem společně však dojde k rozšíření těchto aktivit a jejich efektivnímu využití pro rozvoj a prohlubování přeshraniční spolupráce a vzdělávání.

Další informace o historii organizace najdete na oficiálních stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.
 

Krajská hvezdáreň v Žilině, pracoviště Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste

Logo Krajské hvezdárne v Žiline

Na Krajskej hvezdárni v Žiline, právnom nástupcovi Kysuckej hvezdárni v Kysuckom Novom Meste, sa systematické pozorovania slnečnej fotosféry vykonávajú od roku 1991. Impulzom k rozbehu programu bol program Fotosferex, vyhlásený Astronomickým ústavom AV ČR, ktorého úlohou bolo vykonávanie pozorovaní slnečnej fotosféry metódou projekcie a zákresu a expresné zasielanie pozorovaní na Ondřejovskú hvezdáreň za účelom predpovede slnečnej aktivity.

Zakreslování sluneční fotosféry na pracovišti Kysucké hvězdárny.Vizuálne pozorovania sa realizujú pomocou pôvodného ďalekohľadu refraktor Zeiss AS 200/3000mm. Pozorovania sa spracúvajú okamžite po pozorovaní a výsledné dáta sa v rámci spolupráce na národných i medzinárodných projektoch poskytujú na ďalšie spracovanie.

Od roku 1991 do konca roku 2012 bolo metódou projekcie a zákresu vykonaných 5373 pozorovaní.
Od augusta 1993 spolupracujeme s Solar Influences Data analysis Center (SIDC)  - oddelením výskumu slnečnej fyziky Belgického kráľovského observatória. V súčasnosti do databázy prispievame denne, ako jedna z piatich pozorovacích staníc na Slovensku.

Ďalej poskytujeme napozorované dáta na stránku Hvezdárne a planetária v Prešove, kde denne prispievame k aktuálnemu relatívnemu číslu a mesačne do štatistického prehľadu o pozorovaní slnečnej fotosféry „Bulletin o pozorovaní Slnka na Slovensku“, ktorý vydáva Hvezdáreň a planetárium Prešov sa Slnečná sekcia SAS pri SAV.

Celkový snímek slunečního disku se skupinami slunečních skvrn.Detailní snímek skupiny slunečních skvrn.Skupina slunečních skvrn.

Kysucká hvezdáreň sa venuje aj pozorovaniu fotosféry voľnými očami a priebežne prispieva do bulletinu SONNE a to jednak pozorovaniami metódou projekcie, ale aj pozorovaniami voľnými očami.

Zákresy skupiny slunečních skvrn.Na Pozorovateľni na Malom diele v Žiline, ako odbornom pracovisku Krajskej hvezdárne, sa pozorovania začali vykonávať v roku 1965, kedy sa fotosféra snímala a zaznamenávala aj fotograficky. Prvé kresby v projekcii na štandardné protokoly (priemer 25 cm) sú z 8. 3. 1971. Do súčasnosti bolo uskutočnených 7624 pozorovaní. Ďalším prístrojom na pozorovanie Slnka je protuberančný ďalekohľad, ktorý si v súčasnosti vyžaduje rekonštrukciu.

V minulosti sa Kysucká hvezdáreň venovala i zakresľovaniu a fotografovaniu detailov slnečných škvŕn. V súčasnosti sa postupne rozbieha pravidelné objektívne fotografické a CCD pozorovanie fotosféry  a chromosféry Slnka.

Snímek sluneční chromosféry včetně viditelných protuberancí na okraji slunečního disku.

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.