Kitt Peak - NSO

Základní informace

McMath-Pierce Solar Telescope. Zdroj: wikimedia.orgNárodní observatoř Kitt Peak (Kitt Peak National Observatory, KPNO) je americkou astronomickou observatoří, která je vybudována v nadmořské výšce 2 096 m v oblasti Kitt Peak, 88 km jihozápadně od města Tucson. Je vybavena 22 optickými dalekohledy a dvěma radioteleskopy, což ji řadí mezi největší observatoře s různorodým vybavením. Observatoř Kitt Peak je řízena Národní optickou astronomickou observatoří NOAO (National Optical Astronomy Observatory).

Kromě nočních pozorování v optickém a infračerveném oboru elektromagnetického spektra jsou některé dalekohledy observatoře zaměřeny na výzkum Slunce.

Přístrojové vybavení na pozorování Slunce

Sluneční dalekohled McMath-Pierce Solar Telescope umístěný na observatoři Kitt Peak je největším slunečním dalekohledem svého druhu na světě. Je vybaven objektivem o průměru 1,6 m. Je pojmenován po dvou astronomech, kterými byli Robert McMath a Keith Pierce. Výstavba dalekohledu probíhala v letech 1960-1962.

McMath-Pierce Solar Telescope. Zdroj: wikimedia.org

Dalekohled je vybaven heliostatem na vrcholu hlavní věže, který odráží sluneční paprsky do ohniska směrem dolů do hluboké šachty. Součástí slunečního dalekohledu jsou ještě dva pomocné nezávislé dalekohledy s heliostaty o průměru 0,91 m.

Třetí zrcadlo hlavního dalekohledu, které vrhá světlo do pozorovací místnosti, může být přesunuto do tří odlišných pozic. Pod dvěma z nich je umístěn vakuovaný spektrograf. Jeden je v hloubce 18 m, druhý v hloubce 4 m. Oba dosahují nižšího rozlišení, ale mají větší světelný výkon. Spektrografy jsou schopny kompenzovat natáčení obrazu Slunce v důsledku použití heliostatu. Třetí pozice může být využívána pouze statickou optickou lavicí, bez kompenzace stáčení obrazu.

Konstrukce dalekohledu zahrnuje 30 m vysokou věž, z které vede šikmá šachta dlouhá zhruba 60 m. Tunel končí pod okolním povrchem, kde je Slunce pozorováno v primárním ohnisku. Na rozdíl od jiných slunečních dalekohledů je McMath-Pierce Solar Telescope dostatečně citlivý i na pozorování jasných hvězd v průběhu noci.

Dalekohled McMath-Pierce Solar Telescope je používán ke studiu struktury slunečních skvrn, stejně tak k pořizování spekter slunečních skvrn.

Dalekohled je součástí National Solar Observatory (NSO).

Další obrázky:

Fotografie sluneční skvrny o průměru 22 500 km (9. 9. 1990). Zdroj: http://www.noao.edu

Fotografie sluneční skvrny o průměru 22 500 km (9. 9. 1990). Zdroj: http://www.noao.edu

McMath-Pierce Solar Telescope. Zdroj: http://www.noao.edu

McMath-Pierce Solar Telescope. Zdroj: http://www.noao.edu

Podrobnější informace (v angličtině):

http://nsokp.nso.edu/

http://www.noao.edu/outreach/kptour/mcmath.html

http://en.wikipedia.org/wiki/McMath-Pierce_Solar_Telescope
 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.