HAO – High Altitude Observatory

Základní informace

Observatoř na Chalk Mountain. Pozorovací kopule byla vybavena koronografem a patrolním dalekohledem pro pozorování erupcí (v čáře H-alfa). V roce 1952 byla observatoř přestěhována o několik kilometrů dále z důvodů těžby molybdenu. Zdroj: www2.ucar.eduAčkoliv je Slunce nejsledovanější hvězdou ve vesmíru, dlouho jsme toho málo věděli o stavbě jeho atmosféry či o vlivu magnetických polí, o základním proudění jeho povrchových vrstev i vnitřních oblastí, a to až do doby docela nedávné. Posledních šest desetiletí bylo významných pro oblast sluneční fyziky a sluneční observatoř High Altitude Observatory k tomu rovněž přispěla.

V roce 1940 Walter Orr Roberts a Donald Menzel založili malou pozorovací stanici ve vysokohorské vesnici Climax ve státě Colorado (nadmořská výška 3 465 m). Instalovali zde na západní polokouli první Lyotův koronograf, jehož kovový kotouček zakrýval obraz Slunce, čímž vytvářel umělé sluneční zatmění a dovoloval tak pozorovat sluneční korónu.

Během 50. let minulého století pracovníci observatoře pod vedením ředitele, kterým byl Walter Orr Roberts, zdokonalili koronograf a používali jej k pozorování Slunce během letů na výškových atmosférických balónech.

V současné době výzkumný program observatoře zahrnuje počítačové simulace konvekce a přenosu energie zářením, a také velkoškálovou dynamiku jak atmosféry Slunce, tak i Země.

V roce 1960 se HAO formálně stalo součástí National Center for Atmospheric Research (NCAR) – národního centra pro výzkum atmosféry, jako jedno z oddělení.

Přístrojové vybavení na pozorování Slunce

HAO observatoř spolupracuje s University of Hawaii a University of Michigan při navrhování sady vědeckých přístrojů COSMO (Coronal Solar Magnetism Observatory). Aparatura bude provádět synoptická měření celé koróny za účelem pochopení jevů na Slunci, které ovlivňují kosmické počasí a dlouhodobé sluneční cykly. Základní přístroj se bude skládat z koronografu o průměru 1,5 m a ze dvou detekčních systémů, kterými budou polarimetr a spektropolarimetr. Podpůrnými přístroji budou koronograf pro bílé světlo k zaznamenání vývoje rozptýlených elektronů v koróně (K – koróna) a dále chromosférický a protuberanční magnetometr (ChroMag).

Dalekohledy, které observatoř HAO v současné době používá, jsou umístěny na Mauna Loa Solar Observatory, nacházející se poblíž vrcholu vyhaslé sopky na největším havajském ostrově.

Úplné zatmění Slunce (Indie, 1980). Zdroj: http://mlso.hao.ucar.edu

Úplné zatmění Slunce (Indie, 1980)

Podrobnější informace (v angličtině):

http://nar.ucar.edu/2012/lar/hao/observational-facilities-and-data-service

http://www.hao.ucar.edu/
 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.