APOD: Všechny barvy Slunce

Ještě stále není známo, proč ve slunečním světle chybí některé barvy. Zde jsou všechny viditelné barvy ze Slunce vytvořené průchodem slunečního světla zařízením, které se funkcí podobá hranolu. Toto spektrum vzniklo na McMath-Pierceově sluneční observatoři a ukazuje především, že i když se nám Slunce jeví bílé, tak emituje téměř všechny barvy, ovšem nejjasnější je žlutozelené světlo. Tmavé pruhy ve spektru nahoře pocházejí z plynu na nebo nad slunečním povrchem, který absorbuje sluneční světlo emitované níže. Jelikož různé druhy plynu absorbují různé druhy barev, tak je možné určit, jaké plyny tvoří Slunce. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1870 ve slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes už byla identifikována většina spektrálních absorpčních čar, ale ne všechny."

Oficiální český překlad Josefa Chlachuly

Každý, kdo někdy spatřil na obloze duhu, může říct, že viděl spektrum slunečního světla. Kdybychom ho rozložili někde, kde si ho můžeme podrobněji prohlédnout, například hranolem nebo disperzní mřížkou, zaznamenali bychom tmavší pruhy. Těchto čar si všimnul již na začátku devatenáctého století Joseph Fraunhofer, po němž dostaly označení Fraunhoferovy čáry. Nevýraznější z nich pan Fraunhofer pojmenoval velkými písmeny abecedy (od A po K). V té době neměl ani tušení, jak vznikají, nebo že mají něco společného s chemickými prvky. 

Ještě dnes některá jeho písmena používáme při pojmenování spektrálních čar Slunce. Příkladem jsou třeba dvě výrazné čáry ionizovaného vápníku v modré části spektra. Aby se obě vápníkové čáry rozeznaly, přidává se k nim písmeno, které odpovídá Fraunhoferovému označení K a H. Tedy dnes označené jako čáry Ca II H a Ca II K. Na snímku je také velmi zřetelně vidět čára vodíku C (H-alfa) a čáry D (sodíkový dublet).

Každý den od roku 1995 dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell, profesionální astronomové, vyberou jeden obrázek/snímek, který zachycuje něco zajímavého z oblasti astronomie tzv. APOD (Astronomy Picture of the Day). Dostat svojí práci mezi APOD je velké ocenění, neboť se tak rozšíří po celém světě okomentovaná v několika jazycích (denně se překládá do 21 jazyků). Aktuální snímek dne najdete na http://apod.nasa.gov  a překlad do češtiny na astro.cz. Český překlad původního komentáře u nás zajišťuje od roku 1999 Josef Chlachula. Dne 28. června byl vybrán právě tento snímek, který vzniknul na McMath-Pierceově sluneční observatoři.


Odkaz na původní zdroj

Zpět na Sluneční galerii

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.