Ulysses

Ulysses byla společným projektem NASA a ESA (European Space Agency). Na oběžnou dráhu ji vynesl raketoplán Discovery STS-41 6. října 1990 z Kennedy Space Centre. Úkolem sondy bylo detekovat a měřit ionty a elektrony ve slunečním větru, magnetické pole, energetické částice, kosmické záření, rádiové a plazmové vlny, kosmický prach, mezihvězdný neutrální plyn a kosmické gama záblesky. Tato kombinace experimentů pomáhá vědcům pochopit Slunce a jeho heliosféru.

Heliocentrická eliptická dráha sondy (se sklonem 80° od slunečního rovníku) poprvé v historii umožnila sledování slunečních pólů a přibližovala se k dráze a planety Jupiter, perioda oběhu byla 6,2 let. Protože se Ulysses pohybovala i ve větší vzdálenosti od Slunce nemohla se spoléhat na výrobu energie pomocí solárních panelů a používala na výrobu energie radio-izotop termoelektrický generátor (RTG). Při každém oběhu sonda proletěla nad oběma póly Slunce a to v letech 1994/1995, 2000/2001 a 2007/008.

Sonda byla v provozu celkem 17,5 roku, mise skončila dne 30. června 2009.

Podívejte se na 3D model sondy: zde.

Přístroje na Ulysses:

VHM/FGM - magnetometr,
SWOOPS - studium plazmy ve slunečním větru
SWICS - výzkum složení iontů ve slunečním větru
EPAC/GAS  - studium energetických částic a neutrálních plynů
HISCALE - výzkum složení nízko energetických nabitých částic
COSPIN - výzkum kosmiského záření a slunečních částic
URAP - studium radiových a plazmových vln
GRB - sluneční rentgenové, gamma a kosmické záření
DUST - výzkum komického prachu
SCE - výzkum koróny
GWE - výzkum gravitačních vln

 Snímek z přístroje SWOOPS během slunečního minima a maxima.

Zdroje:

• WILKINSON, J. W.: New eyes on the sun: a guide to satellite images and amateur observation. New York: Springer, 2012. Astronomers' universe. ISBN 9783642228391.
• Webová stránka o projektu
• Článek o Ulysses - NASA

Zpět