SOHO - Solar and Heliospheric Observatory

Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) je společný projekt NASA (National Aeronautics and Space Administration) a ESA  (European Space Agency) jako součást dlouhodobého projektu Space Science Horizont 2000. Byl zahájen v prosinci roku 1995. Jeho úkolem je získávat cenné informace o sluneční atmosféře, slunečním větru a vnitřní struktuře Slunce. Základním vědeckým cílem bylo zjistit jaká je struktura a dynamika slunečního nitra, proč se v koróně vyskytují ionizované prvky vznikající jen při velmi vysokých teplotách a kde vzniká sluneční vítr a co ho urychluje.

SOHO váží téměř dvě tuny a pohybuje se po orbitě kolem Lagrangeova bodu L1 (bod, kde jsou gravitační síly Slunce a Země navzájem vyrušené). L1 se nachází 15×105 km od Země, mimo zemskou magnetosféru a díky tomu se sonda nikdy nedostane do stínu naší planety, takže může Slunce pozorovat nepřetržitě. Na SOHO byly umístěny celkem 3 skupiny přístrojů – helioseismologická měření, sledování chromosféry a koronálních struktur a slunečního větru. Původně bylo zamýšleno nechat SOHO v provozu pouze dva roky. Díky vynikajícím výsledkům byl projekt několikrát prodlužován a stále pokračuje.

Přístroje na sondě

SUMMER (Solar Ultraviolet Measurements of Emitted Radiation) – Přístroj určený pro studium horních vrstev sluneční atmosféry. Poskytuje snímky Slunce  v ultrafialovém záření s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Rozsah vlnových délek je 5 - 160nm.
CDS (Coronal Diagnostics Spectrometer) - Spektrometr určený na diagnostiku koróny, jeho úkolem je zjistit proč existuje sluneční koróna a jak jsou urychlovány proudy částic slunečního větru, snímky zobrazují extrémní ultrafialové záření aktivních oblastí.
EIT (Extreme Ultraviolet Imaging Telescope) – Z EIT přichází každodenní synoptické mapy celého slunečního povrchu a kvalitní obrazy vybraných aktivních oblastí v čáře neutrálního helia a ve třech čarách vysoce ionizovaného železa (FeIX, FeXII a FeXV).
UVCS (Ultraviolet Coronagraph Spectrometer) – Spektrometr poskytuje snímky koróny v ultrafialovém záření až do vzdálenosti 10 slunečních poloměrů od  středu Slunce. Dalekohled vysokodisperzního spektrometru může pořídit snímky  ve spektrálních čarách Hα, čar Lymanovy série 114,8 – 128,3 nm a OIV.
LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph) - Koronograf schopný sledovat evoluci jednotlivých koronálních struktur až do vzdálenosti 1,1 – 30 slunečních poloměrů. Přístroj pozoruje výrony koronální hmoty, a i když to nebylo původně v plánu i komety, které prolétají kolem Slunce. Korongrafy jsou na sondě celkem 3: LASCO1 (1,1 – 3 R⊙; nefunkční od r. 1998), LASCO2 (1,5–6 R⊙), LASCO3 (3–32 R⊙). SWAN (Solar Wind Anisotropie) – přístroj, který měří meziplanetární emise v čáře Lα a rozložení toku slunečního větru.
GOLF (Global oscillations at low frequencies) - studium slunečních oscilací.
VIRGO (Variability of Solar Irradiance and Gravity Oscillations) – přístroj na měření slunečního záření.
MDI/SOI - (Michelson Doppler Imager/Solar Oscillations Investigation) studium oscilací na povrchu Slunce pomocí Dopplerova posunu spektrálních čar.
CELIAS (Charge, Element, and Isotope Analysis System) – studium slunečního větru.
COSTEP (Comprehensive Suprathermal and Energetic Particle Analyzer) – studium supratermálních a energetických částic.
ERNE (Energetic and Relativistic Nuclei and Electron Experiment) - studium energetických a relativistických nukleonů a elektronů.

OBRÁZKY

Snímek z přístroje EIT - 1. 8. 2016

Snímek z koronografu LASCO.

Koronograf LASCO zachytil mimo CME už asi 2000 komet.

Zdroje:

Zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?