SDO - Solar Dynamics Observatory

SDO je v současné době nevyspělejší sonda, která poskytuje údaje o Slunci v několika spektrálních čarách a tím umožňuje komplexní pohled na sluneční dynamické procesy. Jedná se o první misi v rámci programu Living With a Star. Sonda byla vypuštěna na geosynchronní dráhu vzdálenou 36 000 km v únoru roku 2010. SDO je neustále ve spojení s pozemní stanicí White Sands a přenáší jí aktuální data. Sonda váží asi 3 tuny, je dlouhá podél osy 4,5 metru a široká 2,22 m. Rozpětí prodloužených solárních panelů je 6,25 m. Hlavním cílem této mise je studium vzniku sluneční aktivity a studium kosmického počasí.

Přístroje na sondě SDO

AIA (The Atmospheric Imaging Assembly) – čtyři dalekohledy, které sledují povrch a atmosféru Slunce. Filtry AIA pokrývají deset různých vlnových pásem (od EUV po viditelné světlo), které jsou vybrány tak aby odhalily klíčové aspekty sluneční aktivity. Snímky jsou vytvářeny každých 10 sekund.

EVE (Extreme Ultraviolet Variabilita Experiment) – měří kolísání ultrafialového záření Slunce. Extrémní ultrafialové záření (EUV) ze Slunce má přímý a silný vliv na zemskou horní atmosféru.

HMI (Helioseismic a Magnetic Imager) – přístroj obsahuje helioseismometr a magnetometr.  Mapuje sluneční magnetické pole a zvukové vlny, šířící se z vnitřku Slunce. Hlavním cílem tohoto experimentu je rozluštit fyziku magnetického dynama Slunce. HMI je obdobou MDI na palubě sondy SOHO.

Aktuální polohu sondy SDO můžete najít přímo na stránkách projektu.

OBRÁZKY

Sonda SDO a umístění přístrojů.
 

Snímek eruptivní protuberance ze 16. dubna 2012 ve spektrální čáře He II (30,4 nm)
 

Smyčky nad aktivním regionem z 15. ledna 2012 ve spektrální čáře Fe IX (17,1 nm)

Zdroje:

• WILKINSON, J. W.: New eyes on the sun: a guide to satellite images and amateur observation. New York: Springer, 2012. Astronomers' universe. ISBN 9783642228391.
• Webový portál projektu
• SDO Guide.pdf

Zpět