Saros

= perioda Saros = perioda mezi dvěma po sobě jdoucími zatměními Slunce nebo Měsíce jednoho cyklu dlouhá 18 let a 10 nebo 11 dní (podle počtu přestupných let)

Zatmění Slunce ze série Saros s číslem 120. Špicberky 2015 Foto: Miloslav Druckmüller

= série/cyklus Saros = cyklus 69 - 87 period Saros

Perioda Saros

Období dlouhé 18 let 10 - 11 dní a 7 hodin 42 minut neboli 6585,32 dní mezi dvěma po sobě jdoucími zatměními Slunce nebo Měsíce. Počet dnů (myšleno 10 nebo 11) se odvíjí od počtu přestupných roků. V podstatě mohou nastat pouze dvě kombinace - 14 let + 4 přestupné roky + 11,231 dní nebo 13 let + 5 přestupných let + 10, 321 dní. Pro lepší pochopení, je dobré si nejprve připomenout, za jakých okolností může k tomuto úkazu dojít.

K zatmění Slunce může dojít pouze v případě, že Měsíc zakryje Sluneční kotouč. K zakrytí může dojít však pouze za určitých okolností. Jednou z nich je fáze Měsíce - musí být v novu (pro zatmění Měsíce v úplňku). Měsíční dráha je od Sluneční ekliptiky odkloněna asi o 5°. Představme si je jako dvě kružnice (z nichž jedna je ekliptika a druhá dráha Měsíce), které se protínají ve dvou bodech (obdoba Jarního a Podzimního bodu). Tyto body se nazývají uzly a k Měsíčnímu nebo Slunečnímu zatmění může dojít pouze v případě, že se Měsíc nachází poblíž jednoho z uzlů. Jak se Měsíc pohybuje, po své dráze vystupuje nad ekliptiku nebo sestupuje pod ní. Uzel, kterým se Měsíc dostává, nad ekliptiku je vzestupný a tomu druhému říkáme sestupný.

Ilustrační obrázek - uzly jsou střety Měsíční dráhy se sluneční ekliptikou

Perioda Saros je tedy období, kdy se Měsíc na své dráze dostane do jednoho z uzlů a je zároveň v novu. Měsíc se znovu do stejné fáze dostane za 29,5 dne - tzv. synodický měsíc a do stejného uzlu jednou 27,2 dne - tzv. drakonický měsíc. Aby došlo znovu k zatmění a Měsíc byl v novu i v původním uzlu, musí být počet drakonických i synodických měsíců celočíselný. K tomu dojde za právě za 6585,32 dní - v té době uběhne 223 synodických a 242 drakonických měsíců od původního zatmění. Další zatmění Slunce se nám oproti předchozímu posune o 120° na západ a přibližně 300 km severněji nebo jižněji. 

Jakékoliv dvě zatmění oddělené jednou periodou Saros mají podobné vlastnosti. Vyskytují se ve stejném uzlu s Měsícem, v téměř stejné vzdálenosti od Země a ve stejném ročním období.

Během této periody se uskuteční dalších 41 zatmění (15 částečných, 15 úplných a 11 prstencových), patřící k jiným cyklům Saros s jinou geometrií.

Cyklus/série Saros - Slunce

Série Saros je cyklus mnoha slunečních zatměních, která se postupně přesouvají z jedno zeměpisného pólu k druhému. Doba jednoho cyklu je 1225 - 1550 let a během této doby dojde k 69 -87 zatměním, z toho 35 - 45 úplných a prstencových,  30 - 40 částečných, 0-2 hybridních (prstencovo-úplných). 

Celá série začíná na jednom z pólů a postupně se přesouvá směrem k druhému. Nejprve jsou pozorovatelná pouze částečná zatmění Slunce (obvykle jde zhruba o 9 částečných zatmění - období dlouhé asi 162 let) a s každým dalším zatměním se zvětšuje zakrytá plocha slunečního kotouče až dojde k zatmění úplnému (popř. prstencovému záleží na vzdálenosti Měsíce a Slunce). Nejdelší fáze úplného zatmění nastává, když se pás totality (místo úplného stínu) vyskytuje blízko rovníku. S postupem pozorovatelnosti jevu do vyšších zeměpisných délek dojde opět k zatmění částečnému. Jakmile se objeví poblíž druhého pólu, série končí.

Z, tedy od částečných zatmění, přes úplná a zpět k částečným je způsobený tím, že p očet drakonických měsíců není úplně celočíselný. Ve skutečnosti mu chybí k celému číslu jedna setina a ta právě způsobí postupný zákryt Slunce až do plného a obráceně. Hybridní zatmění Slunce nastává obvykle před nebo po nástupu úplných zatmění Slunce. Další série začne na stejné zeměpisné délce a opačné zeměpisné šířce za 28 let a 345 dní (což je perioda známá jako  Inex).

Průběh série Saros s číslem 136

Číslování sérií

Protože probíhá několik sérií Saros naráz (obvykle kolem 40), začaly se pro přehlednost samotné série číslovat. Série Saros se číslují lichými nebo sudými čísly. Sudá čísla dostanou cykly, k jejichž zatmění dochází vždy u sestupného uzlu a "putují" od jižního pólu k severnímu. Lichými čísly jsou označené série u uzlu vzestupného a jejich postup po zeměpisných šířkách je opačný. Tedy ze severu na jih. Například, v roce 915 začala série s označením 120. To znamená, že uzel, ve kterém probíhají všechna zatmění je sestupný. Každých 18 let a 10 - 11 dní a 8 hodin se objevilo zatmění téhle série posunuté o 120° na západ a asi 300 km severněji. Ve 20. století byla Sluneční zatmění patřící do této série v letech 1925, 1943, 1961, 1979 a 1997. Poslední zatmění série 120 byl v roce 2015 a pás totality šel přes Faerské ostrovy a Špicberky. Série je tedy už celkem vysoko na severní polokouli. Příští zatmění bude v roce 2033. Série skončí u severního pólu v roce 2195 posledním částečným zatměním.

V případě, že budeme sledovat série Saros hodně do minulosti, dostaneme se k číslu 1. Číslem 1ale samozřejmě Saros nezačal. S postupem času při zpřesnění datování některých událostí potřebujeme číslování, které je ještě několik sérií před jedničkou. Takové série dodržují v sudosti a lichosti stejná pravidla, ale mají záporné hodnoty.

Cyklus/série Saros - Měsíc

U Měsíce se jedná o podobný průběh, jen s rozdílem, že není spojené tolik s místem pozorování. Zatmění začínají jako polostínová, postupně přejdou k částečným, až nakonec Měsíc bude celý "schovaný" ve stínu Země. Po mnoha úplných zatměních dojde opět k zatměním částečným. Série Saros končí s posledním polostínovým zatměním.

Historie

Periodu Saros objevili Chaldejci asi dva tisíce let před naším letopočtem. Nepodařilo se jim to samozřejmě díky pozorování zatmění Slunce, ale díky pozorování zatmění Měsíce. Předpokládali, že stejná perioda platí i pro zatmění Slunce, jen nebyli schopní přesně určit kde. Název periody Saros poprvé použil Edmund Halley v 1691. Babylonské slovo SAR znamenal jeden z dávných mezopotamských jednotek měření a pravděpodobně hodnotu 3600.

S číslováním sérií přišel holandský astronom George van den Bergh (1890-1961) v roce 1950 v knize Periodicity and Variation of Solar (and Lunar) Eclipses. Položil asi 8000 zatmění do tabulky (dvourozměrné matice). Každá série byla uspořádána v samostatný sloupec v chronologickém pořadí. Sloupce uspořádal tak, aby mezi sebou měli časový rozestup 28 let a 345 dní (perioda Inex). To znamená, že každé zatmění mělo pod sebou další s odstupem periody Saros a vedle sebe jiné s periodou Inex. Tabulka je známá jako Saros-Inex Panorama.

Van Den Bergova tabulka - Saros-Inex Panorama

Hlavní zatměňové periody a vztahy mezi nimi (F. Espenak, NASA)

Tabulka převzata z knihy Tajemná zatmění od Petra Horálka

Zdroje:

• Horálek, Petr (2015): Tajemná zatmění, nakladatelství CPress, Brno
• Rušin, V. (2005): Slnko, naša najbližšia hviezda, VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava
• Eclipses and the Saros - článek ze stránek NASA
• The Saros cycles - článek z Wolfgang Stricklings Sonnen
• Eclipses and the Saros Cycle - článek z BioPsciences Institute
• Periodicity of Solar Eclipses - článek ze stránek zabývající se slunečním i měsíčním zatměním EclipseWise
• About Solar Eclipses - článek ze stránky zabývající se slunečním zatměním

 Zpět