Polární záře

CZ - polární záře

SK - polárna žiara

EN - polar aurora


= světelný úkaz v polárních oblastech

Popis

Polární záře je jedinečný jev, který vzniká interakcí vysokých vrstev zemské atmosféry na nabité částice přicházející ze Slunce buď v podobě vysokorychlostního slunečního větru nebo v podobě obřích plazmatických oblaků. Oblaka nabitých částic jsou vyvrženy jako důsledek některých projevů sluneční aktivity (výron korónální hmoty, protonové erupce...). Naše Země má magnetické pole, které jako štít chrání její povrch před kosmickým zářením (proudem nabitých částic). Proto se mohou při magnetických bouřkách dostat nabité částice nejsnadněji do blízkosti magnetických pólů (do tzv. aurorálního oválu - od 60° a 72° severní a jižní šířky) a způsobují polární záře. Magnetické póly neleží na stejném místě jako zeměpisné, např. severní magnetický pól je nyní v blízkosti kanadského ostrovu Ellesmere. Ačkoli probíhají polární záře na obou polokoulích symetricky mají rozdílné názvy. Na severní polokouli je nazýváme aurora borealis a na jižní aurora australis. Zvýšení geomagnetické aktivity (výskyt geomagnetických bouřek) má mimo jiné za následek i zvýšení počtu a intenzity polárních září. Při mohutných bouřích pak máme možnost pozorovat polární záře i v nižších zeměpisných šířkách. Kromě Země je polární záře pozorovatelná i u všech plynných planet, které mají také magnetické pole.

Polární záře je nejčastěji pozorovaná v severní Kanadě (asi desekrát do roka) a méně často potom v severním Norsku a Švédsku. Na jižní polokouli se objevuje hlavně na Antarktidě, ale jen mállo lidí, kteří tam žijí ji viděli. Občas je pozorovatelná v jižní části Austrálie, Afriky nebo Ameriky. Kde můžeme pozorovat polární záře nám ukazuje tzv. kp index, který vyjadřuje intenzitu magnetické bouře neboli v jaké zeměpisné šířce můžeme tento světelný jev vidět. Pro naše zeměpisné šířky stačí, aby kp index dosáhl hodnoty 7. Aktuální informace o kp indexu a polární záři nad Evropou můžete najít zde.

Podle výskytu polárních září se zdá, že se nejčastěji objevují kolem jarní a podzimní rovnodennosti, není známo proč tomu tak je. Typická doba trvání je 2-3 hodiny, ale již byly případy, kdy trvala celou noc. Barva polární záře závisí na výšce (mezi 80 - 150 km) a excitovaném prvku (kyslík, dusík). Obvykle jsou pozorované barvy: zelená, červená, žlutá, modrá a fialová.

Rozložení kp indexu nad částí Evropy.

Snímek z galerie Aurora Service

 

Snímek z galerie Aurora Service

Polární záře na Jupiteru. Zdroj: HST

Zdroje:

Zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?