CZ - Lymanova série
SK - Lymanova séria
EN - Lyman series
= posloupnost spektrálních čar, vznikajících přechodem mezi první hladinou a vyššími hladinami atomu neutrálního vodíku
Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru. Jeho emisní a absorční čáry najdeme v řadě kosmickcý obejktů včetně Slunce. Spektrální čáry Lymanovy série vznikají při přechodu elektronu vodíku z první hladiny na hladinu vyšší. Všechny leží v ultrafialové oblasti elektromagnetického záření. Ta je pro zemskou atmosféru neprůhledná, proto se k výzkumu vesmírných objektů pomocí filtrů těchto čar používají družice. Lymanova série končí vlnovou délkou 91,2 nm.
Theodor Lyman (1874 - 1954) při studiu ultrafialového záření roku 1906 objevil spektrální čáry neutrálního atomu vodíku. Posloupnost lze zapsat jako formuli:
kde f je frekvence, R je Rydbergova frekvence (největší možná frekvence světla) s hodnotou R=3,290*1015, n1=1 a n2=2, 3, 4...
přechod mezi hladinami | 2→1 | 3→1 | 4→1 | 5→1 | ∞ →1 |
---|---|---|---|---|---|
jméno čáry | Lα | Lβ | Lγ | Lδ | |
vlnová délka (nm) | 121,5 | 102,5 | 97,2 | 94,9 | 91,2 |
Rozdíl potenciálů pro přechod n1 → n2 je 10,2 eV, ionizační potenciál n1 → ∞ ve 13,6 eV
Přechody elektronů vodíku z různých hladin.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?