CZ - heliografické souřadnice
SK - heliografické súradnice
EN - heliographic coordinates
= sférická souřadnicová soustava vázáná na Slunce
= soustava pevných souřadnic, která rotuje se Sluncem
Někdy také Carringtonova délka je úhel mezi rovinou nultého poledníku a rovinou poledníku procházející daným objektem. Nabývá hodnot od 0° do 360°. Vzhledem k diferenciální rotaci Slunce je zvlolena průměrná rychlost otáčení a to 13,2° za den nebo obecněji celá jedna otočka tedy 27,2753 dní. Protože na Slunci není žádný pevný bod, podle kterého by se dal určit nultý poledník, byl určen jako poledník procházející středem slunečního disku v 12:00 UT 1. ledna 1984 (viz Carringtonova rotace).
Aktivní délka je heliografická délka, poblíž které po řadu let vznikají na Slunci aktivní oblasti.
Úhlová vzdálenost od slunečního rovníku, měřená podél poledníku k severu nebo k jihu. Nabývá kladných hodnot směrem na sever (od 0° do 90°) a záporných hodnot směrem na jih (od 0° do -90°). Nulovou hodnotu má na rovníku.
Sluneční osa rotace má sklon vůči ekliptice 82, 75°, důsledkem je, že se k nám půl roku natáčí severní a půl roku jižní polokoule. Heliografická šířka středu disku se proto mění v rozmezí -7,25°(7. března) až 7,25°
(8. srpna).
Střední synodická doba rotace Slunce je 27,2753 dnů, z toho se dá jednoduše odvodit, že střední denní změna heliografické délky středu disku je 13,1988°.
L0 - heliografická délka středu slunečního disku podle Carringtona
B0 - heliografická šířka středu slunečního disku
P - poziční úhel sluneční osy vůči deklinační kružnici
Souřadnice středu disku můžete najít na stránkách Kanzelhöhe Observatory, kam si přímo zadáte datum a čas, ve kterém chcete údaje získat. Další možnost poskytuje aktuální hvězdářská ročenka, kde jsou údaje ke každému dni uvedeny pro půlnoc. Pro úplné použití je tedy nutné si přepočítat údaje na vámi požadovaný čas:
kde H je hledaná, H1 předchozí a H2 následující hodnota souřadnice, t je čas pozorování a T vyjadřuje časový rozdíl mezi H1 a H2 (v ročence 24:00).
Schématický obrázek ukazující heliografické souřadnice.
Animace ukazuje, jak se během roku mění poziční úhel P a heliografická šířka B0 při pohledu ze Země. (převzato ze stránek Petera Meadowse)
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?