= spektrální čára vodíku s vlnovou délkou 656,3 nm.
Tato spektrální čára se vyskytuje v "červené" (viditelné) části spektra a vzniká přechodem mezi druhou a třetí hladinou atomu neutrálního vodíku. Jedná se o nejsilnější čáru Balmerovy série. Protože je vodík nejzastoupenějším prvkem na Slunci, využívá se při studiu chromosféry. Tam je dostatečně nízká teplota takže může dojít k excitaci vodíku (elektron vodíku přeskočí na nižší energetickou hladinu). Tím vyzáří určité kvantum energie a vznikají emisní a absorpční spektrální čáry.
Absorpční a emisní spektrum vodíku
Graf ukazující v jakých výškách svítí H-alfa a Ca II K ve chromosféře a koróně
Na snímku můžete vidět sluneční skvrny, filamenty i protuberance na celkovém snímku Slunce i v detailu. Snímek celého Slunce je pořízen synoptickým dalekohledem Lunt LS60TC Ha/B1200 60/500 mm, s H-alfa filtrem Lunt 0,8 Ä a detailní snímky chromosférickým dalekohledem 135/2350 mm (efektivní ohnisko 5170 mm), dalekohled je vybaven H-alfa filtrem DayStar 0,7 Ä. Aktivní oblasti jsou (zleva): NOAA 12386 a 12384.
Snímek pořízen na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?