Curyšská klasifikace skupin slunečních skvrn

CZ - curyšská klasifikace skupin slunečních skvrn

SK - zürišská klasifikacie skupín slnečných skvŕn

EN - zurich classification system of sunspot groups

Curyšská klasifikace skvrn charakterizuje vývoj skupiny způsobený změnami intenzity místního magnetického pole. V roce 1938 ji zavedl M. Wiedermeier, za účelem předpovědi slunečních erupcí.  Nicméně se jako ideální pomůcka pro předpovědi erupcí neosvědčila a byla nahrazena McIntoshovou klasifikací.

M. Wiedermeier rozdělil skupiny skvrn do devíti tříd (A - J s výjimkou I). Obecně skupina skvrn vyprodukuje nejvíce erupcí, když je klasifikovaná jako třída E, D nebo F. Většina skvrn neprojde celým vývojovým cyklem. Některé skupiny se vrací během svého vývoje i do tříd, ve kterých už byly.

Symbol	Popis	Obrázek
A	Malá samostatná skvrna nebo velmi malá skupina skvrn s krátkou dobou trvání. Většina skupin nepřekročí tento stav vývoje a po jednom či dvou dnech opět zaniká. Skvrny nemají penumbru.
B	Skupina se prodlužuje, jednotlivé skvrny se koncentrují na obou koncích protáhlého pole skvrn. Skupina vytváří tzv. bipolární rozložení.
C	Na obou koncích se jedna skvrna vyvíjí mohutněji než ostatní, vytvářejí se dvě tzv. hlavní skvrny, přední na západním okraji a zadní na východním. U hlavních skvrn se objevují penumbry.
D	Skvrny se rozrůstají, největší skvrny mají penumbry. Skupina nepřesahuje 10° heliografické délky (120 000 km).
E	Velká bipolární skupina, která tvoří složitou strukturu, obě hlavní skvrny mají penumbru. Skupina je větší než 10°, ale nepřesahuje délku 15° (180 000 km).
F	Maximum vývoje. Skvrna nabývá větší rozlohy - až 20° heliografické délky. Prostor mezi skvrnami je vyplněn řadou malých skvrnek.
G	Velká bipolární skupina. Mizí malé skvrny mezi hlavními skvrnami.
H	Zadní skvrna se zmenšuje a mizí. Zůstane tedy unipolární skupina s jednou větší skvrnou, která má penumbru.
J	Vývoj končí, skupina skvrn je menší než 2,5° heliografické délky.

Obrázky převzaty ze stránek www.aavso.org

Zdroje:

• The Zurich Classification System of Sunspot Groups - The American Association of Variable Star Observers
• OBSERVING SOLAR WHITE LIGHT FLARES  - článek ze Solar section
• Jamey Jenkins(2010): Guidelines for the Observation of White Light Solar Phenomena, A Handbook of the Association of Lunar & Planetary Observers Solar Section
• DOROTOVIČ, Ivan. Pozorovanie slnečnej fotosféry. Nitra: Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo. 1993. ISBN 80-85221-13-6.

Zpět