CORONAS (The Complex ORbital near earth Observations of the Solar Activity) je ruský a ukrajinský kosmický program zahrnující tři mise CORONAS-I (1994–2001), CONONAS-F (2001–2005) a CORONAS FOTON (2009). Projekt měl na starost Russian Federal Space Agency, the Moscow Engineering Physics Institute and the Research Institute for Electromechanics.
Graf: Průběh Wolfova čísla mezi lety 1995 až 2008. Vyznačena jsou období činnosti sond CORONAS.
CORONAS - I byla vypuštěna 2. března 1994 z kosmodromu Pleseck v severním Rusku.
Přístroje na této sondě CORONAS - I:
CORONAS - F byla vypuštěna dne 31. července 2001. Tedy před slunečním maximem 23. cyklu. Obíhala po polární dráze ve výšce 500 km. Hlavním vědeckým cílem sondy bylo shromažďovat údaje o slunečních erupcích a slunečním nitru. Celkem nesla na palubě patnáct přístrojů a to deset rentgenových spektrometrů, dva UV dalekohledy a koronografy.
Přístroje na sondě CORONAS - F:
CORONAS-FOTON byla vypuštěna 30. ledna 2009 na nízkou polární oběžnou dráhu. Cílem bylo prozkoumat procesy volné akumulace energie ve slunečních erupcích a korelace mezi sluneční aktivitou a magnetickými bouřemi na Zemi.
Přístroje na sondě CORONAS - FOTON
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
12.10.22
Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny.
16.02.22
Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.
10.02.22
Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?