Alfa efekt

= proces, při kterém se mění torodiální (azimutální) magnetické pole do torodiálního (dipólového) magnetického pole.

Popis

Alfa efekt (α-efekt) je jedním ze tří důležitých procesů probíhajících při slunečním dynamu. Slunce nerotuje jako pevné těleso, tedy všude stejně rychle, protože je tvořeno plazmatem. Plazma v nízkých heliografických šířkách rotuje s větší úhlovou rychlostí než ve vyšších (26 dní na rovníku a 36 dní u pólů), takové rotaci se říká diferenciální. Magnetické indukční čáry (siločáry) jsou na rovníku taženy ve směru rotace spolu s nabitými částicemi plazmatu a jejich délka se zvětšuje tzv. omega efekt. Navinutí indukční čáry kolem Slunce trvá asi 8 měsíců. Po nějaké době začne docházet díky Coriolisově síle k tzv. alfa efektu, tedy překlápění azimutální složky zpět na dipólovou. Postupně dojde k úplnému překlopení a přepólování slunečních pólů. Pojem poprvé použil v roce 1955 Parker.

Zdroje:

• DWIVEDI, B. N. a U. NARAIN. Physics of the sun and its atmosphere: proceedings of the National Workshop (India) on "Recent Advances in Solar Physics" : Meerut College, Meerut, India, 7-10 November, 2006. 44 s. Singapore: World Scientific, c2008. ISBN 9812832718.

• Přednáška Prof. Švandy (online: 4. 12. 2016)

Zpět