ACE - Advanced Composition Explorer

Sonda byla vypuštěna v srpnu 1997 na dráhu kolem bodu L1 (bod, kde jsou gravitační síly Slunce a Země navzájem vyrušené). Hlavním vědeckým cílem je dlouhodobé sledování složení slunečního materiálu v koróně a v meziplanetárním prostoru s důrazem na porovnání různých částí slunečního cyklu. Poskytuje nepřetržitě data o slunečním větru v reálném čase a tím přispěla k předpovědi kosmického počasí.

ACE nese šest senzorů s vysokým rozlišením a tři kontrolní přístroje vzorků s nízkým obsahem energetických částic slunečního původu a částic s vysokou energií. Sonda je tvořena dvěma osmibokými hranoly o průměru 1,6 metrů a výšce 1 m a to včetně čtyř solárních panelů, které generují asi 500 wattů. Při startu vážila 785 kg, uvedená váha zahrnuje i 189 kg paliva (hydrazinu).

Všechny přístroje s výjimkou přístroje SEPICA, fungují celou dobu bez větších problémů. Přístroj SEPICA (detektor iontů ve slunečním větru) přestal dodávat data 4. února 2005. Trvale byl vypnut až 20. dubna 2011. Palivo by mělo vystačit až do roku 2024.

Přístroje na ACE:

CRIS (Cosmic Ray Isotope Spectrometer) - určování izotopů prvků podle hmotnosti, detekce prvků od vodíku po zinek
SIS (Solar Isotope Spectrometer) - detekce částic pocházejících se Slunce, analýza izotopů (He až Ni)

ULEIS (Ultra Low Energy Isotope Spectrometer) - detekce iontů (helium až nikl) a iontů s energií v rozsahu 20 keV až 10 MeV
SEPICA (Solar Energetic Particle Ionic Charge Analyzer) - analýza vysokoenergetických částic vyvržených ze Slunce, po problémech s ventily chlazení ukončen provoz
SWIMS (Solar Wind Ion Mass Spectrometer) - detekce částic ze Slunce a mezihvězdného prostoru

SWICS (Solar Wind Ionic Composition Spectrometer) - detekce částic ze Slunce a mezihvězdného prostoru
EPAM (Electon, Proton, and Alpha Monitor) - soubor přístrojů k měření energie elektronů, protonů a iontů
SWEPAM (Solar Wind Electon, Proton, and Alpha Monitor) - kompletní výzkum slunečního větru (energie a směr částic)
MAG (Magnetometer) - detekce a měření intenzity magnetických polí v meziplanetárním prostoru

Aktuální data můžete najít zde.

 Popis zobrazovaných veličin (v pořadí jak jsou na grafu):

  • Bz - „Z“ komponenta magnetického pole v systému souřadnic GSM (červená křivka)
  • Bt - Btheta (pro souřadnice GSM zeměpisná šířka) - úhel ve stupních s 0 v Bx/By rovině a + směrem k Bz (od -90°do + 90°)
  • Úhel „Phí“  (pro souřadnice GSM zeměpisná délka) – úhel ve stupních mezi 0 v Bx a + směrem By (od 0°do 360°)
  • Hustota – částic na cm3
  • Rychlost – v km/s
  • Teplota – v K (kelvinech)

Zdroje:

  • WILKINSON, J. W.: New eyes on the sun: a guide to satellite images and amateur observation. New York: Springer, 2012. Astronomers' universe. ISBN 9783642228391.
  • Webové stránky projektu

Zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?