Základní charakteristiky

Základní charakteristiky Slunce

Slunce je starší, mírně nadprůměrná hvězda populace II. Slunce je  hvězdou spektrálního typu G2 V se zářivým výkonem L = 3,827×1026 W. Jeho poloha v naší Galaxii však není nijak výjimečná. V rámci Galaxie se Slunce momentálně nachází přibližně v jedné třetině průměru galaktického disku (tedy cca 30 tisíc světelých let od středu Galaxie). Kolem centra Galaxie obíhá po téměř kruhové dráze. Jeden oběh trvá 230 miliónů let. Za dobu své existence Slunce kolem středu Galaxie oběhlo asi 20×.

Věk Slunce činí 4,6 miliard let. Skládá se z 92,1 % z vodíku a 7,8 % helia, zbytek jsou ostatní prvky. Slunce se pohybuje vůči blízkým okolním hvězdám rychlostí 19,7 km/s. Energie Slunce vzniká v jeho jádře při tzv. termonukleárních (termojaderných) reakcích. Při těchto reakcích se každou sekundu přeměňuje asi 700 miliónů tun vodíku na 695 miliónů tun hélia. Zbylých 5 miliónů tun hmoty se přemění na energii (96 % této energie odnáší elektromagnetické záření, zbytek elektronová neutrina).

Slunce rotuje, ale s ohledem na jeho skupenství nerotuje jako tuhé těleso, ale rovníkové oblasti rotují rychleji než oblasti polární. Slunce má také výrazné magnetické pole, v němž se nachází ostatní tělesa Sluneční soustavy. Charakter magnetického pole se mění s cyklem sluneční aktivity a je klíčem ke změnám intenzity a četnosti projevů sluneční aktivity (erupce, sluneční skvrny, ejekce koronální hmoty atd.).

Snímek sluneční fotosféry ze dne 7. 6. 1991 v 11:45 UT pořízený na Hvězdárně Valašské Meziříčí ukazuje  velkou skupinu slunečních skvrn.

 

Střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se nazývá astronomická jednotka a činí 149,60 miliónů km (1 AU).
Intenzita slunečního záření u Země (ve střední vzdálenosti), tzv. sluneční "konstanta" činí 1 365 – 1 369 W/m2.

 

Stručná fakta v číslech

  Sklon rotační osy

7,25° vůči ekliptice

  Střední poloměr

695 508 km (109,2× větší než Země)

  Rovníkový obvod

4 370 005,6 km

  Objem

1,40927 × 1018 km3

1 409 272 569 059 860 000 km3

1 301 018,805 objemů Země

  Hmotnost

1.989 × 1030 kg

1 989 100 000 000 000 000 000 000 000 000 kg

333 060,402 × hmotnost Země

  Hustota

1,409 g/cm3 (0,256 × hustota Země)

hustota v jádře 130 g/cm3

  Celkový výkon

3,827×1026 W

  Hustota výkonu

0,19 mW/kg

  Tíhové  zrychlení na povrchu

274,0 m/s2

27,96 × zemské gravitačního zrychlení na povrchu

  Úniková rychlost

2 223 720 km/h

55,20 × zemské únikové rychlosti

  Siderická doba rotace (délka „dne“)

25,38 dne (na pólech cca 35-36 dnů)

  Synodická doba rotace

27,2753 dne

  Teplota povrchu

5 500 °C

  Teplota jádra

15 000 000 °C

  Magnituda

relativní -26,8 mag

absolutní +4,1 mag

  Indukce magnetického pole

(10 až 300)×10–6 T

ve slunečních skvrnách až 0,3 T

 

Zdroje uvedených: NASA; AGA

 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.