Pozorování sluneční aktivity - srpen 2013

05.09.2013

V srpnu bylo pozorováno 25 aktivních oblastí, 8 erupcí v 21 pozorovacích dnech. Dvě z erupcí, máme zachycené i na detailním vápníkovém dalekohledu, který je už v plném provozu (více o systému pozorování v čáře Ca II K vápníku).

V současné chvíli máme pro rutinní pozorování projevů sluneční aktivity k dispozici čtyři dalekohledy. Dva, které umožňují celkový pohled na Slunce přes vápníkový a vodíkový filtr a dva detailní se stejnými filtry. Další technika prochází modernizací.

Erupce, pozorovaná 12. srpna, dosáhla v maximu mohutnosti M1.5 (začátek erupce: B3.4; konec erupce: C7.7; vysvětlení mohutností, v minulém článku). Erupci se nám podařilo pozorovat pomocí všech čtyřech dalekohledů už od jejího začátku. Pod tímto článkem naleznete snímky této erupce ze všech dalekohledů z přibližně stejné doby. Z technických důvodů nemůžeme snímat synoptickými (přehledovými) dalekohledy v čáře vodíku a vápníku zároveň, proto jsou celkové snímky Slunce od sebe časově posunuté.

Další zajímavé pozorování proběhlo 22. srpna, kdy jsme pozorovali aktivní eruptivní protuberanci. Erupce, která ji předcházela dosáhla v maximu mohutnosti C2. 4 (začátek: B6.8, konec: C1.5). Snímali jsme ji téměř po celou dobu její existence (asi tři čtvrtě hodiny). Data jsou pořízena z detailního vodíkového dalekohledu a ze synoptického vodíkového dalekohledu. V čáře vápníku se sice projevila ale jen velmi slabě, což bylo částečně způsobeno také méně kvalitními pozorovacími podmínkami (opar). Průběh protuberance můžete vidět na vybraných snímcích v  galerii pod článkem.

Mimo tyto úkazy, probíhalo klasické monitorování aktivity skupin slunečních skvrn, protuberancí a  filamentů. Vzhledem k tomu, že není žádné oficiální označení právě probíhajících protuberancí, ukazuje tabulka na konci článku pouze pozorované aktivní oblasti.

Po většinu měsíce pozorování komplikovala vysoká oblačnost, která se projevila i na kvalitě snímků. Na většině snímků jsou vidět tmavší a světlejší části, které jsou důsledkem této oblačnosti, případně jako artefakt zpracování (použitý jiný flat). Popisky k jednotlivým snímkům jsou umístěny pod snímky.

 

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

 
 Snímek erupce v aktivní oblasti NOAA 11817 ze dne 14. 8. 2013 v 10:38:24 UT, která dosáhla maximální mohutnosti C1.5.
 
Snímek stejné aktivní oblasti jako v předchozím případě, NOAA 11817 ze dne 15. 8. 2013 pořízený v 06:25:46 UT, patří k těm kvalitnějším. Porovnejte jej se snímkem předchozím, a to z hlediska viditelností detailů v okolní chromosféře.
 
Ukázka jednoho snímku pořízeného v čáře Ca II K vápníku. Jedná se o oblast NOAA 11818 ze dne 15. 8. 2013 v 10:12:04 UT. Snímek dokládá rozložení silnějších magnetických polí v aktivní oblasti. Srovnej tento snímek se snímkem následujícím.
 
Snímek stejné aktivní oblasti NOAA 11818 (16. 8. 2013 v 12:08:18 UT) pořízený ovšem o den později než snímek předchozí. Díky zhruba 22hodinovému odstupu od předchozího snímku nelze jednoznačně porovnávat struktury v chromosféře. V aktivní oblasti se zhruba za půlhodiny odehrála menší erupce (viz následující snímek).
 
Oblast NOAA 11818 (ze dne 16. 8. 2013 ve 12:46:17 UT) jako na předchozím snímku s malou erupcí. Všimněte si rozložení erupce (jasných "flíčků") v aktivní oblasti a porovnejte s předchozím snímkem. Je také velmi dobře patrné značné zhoršení pozorovacích podmínek.
 
Ukázka malé aktivní oblasti NOAA 11820 ze dne 29. 8. 2013 v 08:21:42 UT. Útvary chromosféry zviditelňují bipolární strukturu magnetického pole v oblasti (tmavší a světlejší "stužky") mezi skupinkou skvrnek vpravo a vlevo (uprostřed snímku). Za pozornost stojí i struktura chromosféry v okolí skupiny skvrn.
 
Ukázka snímků erupce ze dne 12. srpna 2013 ze všech čtyřech dalekohledů. Mohutnost erupce M1.5. Úplně nahoře je snímek z detailního dalekohledu v čáře vodíku (H-alfa). Pozorovací podmínky byly poměrně špatné. Další snímek byl pořízen detailním dalekohledem v čáře Ca II K téměř ve stejném čase. Porovnejte místa zjasnění v erupci na obou snímcích.  Další dva snímky jsou ze synoptických dalekohledů. Na snímku v čáře H-alfa si povšimňete mohutného filamentu v pravé spodní části slunečního disku.
 
Několik snímků z vývoje eruptivní protuberance ze dne 22. srpna 2013 nad severozápadním okrajem slunečního disku. Samotné erupce se odehrála za slunečním okrajem.
 
Snímek stejného filamentu jako na předchozím obrázku. Tento snímek byl pořízen dne 16. srpna 2013 v 07:22:15 UT. Viditelnost filamentů hodně silně závisí na kvalitě pozorovacích podmínek. Porovnejte jemné struktury chromosféry s předcházejícícm snímkem.
 
Jeden z několika filamentů pozorovaných v srpnu 2013. Snímek byl pořízen 15. srpna 2013 v 08:25:58 UT. Všimňete si pozorně drobných struktur v okolní chromosféře a srovnejte s dalším snímkem.
 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - srpen 2013

Oblast NOAA
Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Erupce
11801 4    
11806 6 1 B9.7
11807 1    
11808 8 2  
11809 10 2  
11810 9 2  
11811 1 2
 
11813 2 1  
11814 4 1  
11815 2 1  
11816 2    
11817 8 5 M1.5, C1.5
11818 8 5 B8.7, C2.6, B9.0
11819 5    
11820 7 4  
11821 1 2  
11822 2 2  
11823 6 3  
11824 1    
11825 2 1  
11827 3    
11828 3    
11830 2 1  
11832 1 1  
11834 3 2  
11835 3 2  
11836 3 2  

Počet pozorovacích dnů: 21
Počet napozorovaných oblastí: 28

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?