Pozorování sluneční aktivity - květen 2014

07.06.2014

V květnu se Slunce stejně jako v předešlém měsíci se svojí aktivitou příliš "nepředvedlo". Větší množství erupcí se objevovalo zejména na začátku měsíce a nejvyšší hodnota relativního čísla (počet skvrn na viditelném disku Slunce) se vyskytovala mezi 15. - 20. květnem. Nepříznivé počasí nám dovolilo pozorovat pouze 11 dní, přesto se podařilo naporozovat zajímavé děje.

Jednou z nejzajímavějších oblastí tohoto měsíce byla aktivní oblast NOAA 12056, která se na východním okraji slunečního disku objevila 5. května a ještě ten den v ní byla pozorována erupce v maximu o mohutnosti C8.0 v 18:28 UT. Během jejího výskytu na viditelné straně disku byly zaznamenány další mohutnější erupce z nichž největší dosáhla v maximu mohutnosti M5.2 dne 8. května v 10:07 UT a byla zároveň největší květnovou erupcí. Díky příznivým podmínkám a správnému načasování se nám podařilo tento jev zachytit a vy si jej můžete prohlédnout na konci článku v ukázkách pozorování.

Pokus o spektroskopii skvrny v aktivní oblasti NOAA 12055 dne 10. 5. 2014. Nejsilnější absorpční čáry ve žluté části patří sodíkovému dubletu.
Pokus o spektroskopii skvrny v aktivní oblasti NOAA 12055 dne 10. 5. 2014. Nejsilnější absorpční čáry ve žluté části patří sodíkovému dubletu. 
 
Aktivní oblasti NOAA 12055 (vpravo), 12056 (vlevo) a 12057 (vlevo nahoře) ve sluneční fotosféře ze dne 10. května v 09:55:31 UT. Spektrum skvrny je pořízené z větší tedy vedoucí svrny vpravo.
Aktivní oblasti NOAA 12055 (vpravo), 12056 (vlevo) a 12057 (vlevo nahoře) ve sluneční fotosféře ze dne 10. května v 09:55:31 UT. Spektrum skvrny je pořízené z větší tedy vedoucí svrny vpravo. 
K dalším silnějším projevům sluneční aktivity v květnu patřily následující erupce:
  • 4. 5. 2014 v oblasti NOAA 12051 erupce C9.2
  • 6. 5. 2014 v oblasti NOAA 12047 erupce M1.8
  • 6. 5. 2014 v oblasti NOAA 12051 erupce M1.0
  • 7. 5. 2014 v oblasti NOAA 12051 erupce M1.2
  • 10. 5. 2014 v oblasti NOAA 12056 erupce C8.7 
  • 14. 5. 2014 na heliografických souřadnicích N10E50 erupce C8.3
  • 24. 5. 2014 v oblasti NOAA 12065 erupce M1.3 

V uvedených oblastech se mimo tyto erupce sluneční aktivita nijak výrazně neprojevovala. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo době jejich průběhu (Slunce pod obzorem) máme zachycenu pouze jednu z výše uvedených erupcích, a to z 10. května o mohutnosti C8.7, její snímek si můžete prohlédnout pod článkem.

Zajímavé pozorování proběhlo 6. května, kdy jsme pozorovali eruptivní protuberanci na východním okraji slunečního disku. Snímali jsme ji téměř po celou dobu její existence. Data jsou pořízena detailním H-alfa dalekohledem a ze synoptického H-alfa dalekohledu (oba jsou vybavené filtrem pro spektrální čáru vodíku H-alfa na vlnové délce cca 656 nm)..

V rámci již ukončeného projektu KOSOAP se v době jeho realizace pořídil laboratorní spektrograf DADOS od firmy Baader Planetarium Gmb. Toto zařízení umožňuje rozložení světla dle jeho vlnové délky pomocí disperzní mřížky, v našem případě s hustotou 900 čar/mm. Jen na zkoušku jsme spektroskop připevnili za Herschelův hranol na dalekohled používaný k pozorování detailů sluneční fotosféry. Ke snímání obrazu byla použita nová barevná CCD kamera, která se pořídila v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji. Výsledek můžete vidět na snímku. Spektroskop má tři štěrbiny s různou šířkou kvůli možnosti slabšího nebo silnějšího zdroje světla. Prostřední štěrbinou procházelo světlo aktivní oblasti NOAA 12055. Bohužel je zřejmé, že na spektroskopii skvrny by musel mít spektroskop více čar na milimetr, aby se na něm projevili efekty spojené se sluneční aktivitou jako například rozštěpení čar. Pro zajímavost jsme se pokusili i o rozložení světla z protuberance, kde výsledek byl překvapivě mnohem lepší, byl zřetelně pozorovatelný přechod vodíkové čáry z absorpce (na disku) do emise (z protuberance). Tento jev jsme zatím nenasnímali kvůli oblačnosti, ale určitě jsme spektroskop nevyužili v tomhle ohledu naposledy, takže by se mohl objevit v dalších přehledech o pozorování Slunce ve Valašském Meziříčí.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Bipolární oblast NOAA 12055 dne 8. května 2014 v 09:16:44 UT ve spektrální čáře H-alfa. Na snímku můžete vidět kromě vedouci a chvostové skvrny i členitou strukturu chromosféry a drobné výtrysky (u levé skvrny).

Bipolární oblast NOAA 12055 dne 8. května 2014 v 09:16:44 UT ve spektrální čáře H-alfa. Na snímku můžete vidět kromě vedouci a chvostové skvrny i členitou strukturu chromosféry a drobné výtrysky (u levé skvrny).

 

Největší erupce v měsíci květen v oblasti NOAA 12056. Tato erupce dosáhla mohutnosti M5.2 dne 8. května 2014 (začátek erupce jako C1.3 v 09:20 UT a konec s mohutností M2.7 v 10:18 UT). Snímek byl pořízen v čáře H-alfa v 10:13:47 UT.

Největší erupce v měsíci květen v oblasti NOAA 12056. Tato erupce dosáhla mohutnosti M5.2 dne 8. května 2014 (začátek erupce jako C1.3 v 09:20 UT a konec s mohutností M2.7 v 10:18 UT). Snímek byl pořízen v čáře H-alfa v 10:13:47 UT.  

 

Stejná oblast o dva dny později (10. května 2014) tentokrát s erupcí o mohutnosti C8.7 (začátek erupce jako C1.1 v 06:51 UT a konec s mohutností C8.7 v 07:02 UT), snímek byl pořízen v čase 06:59:57 UT.

Stejná oblast o dva dny později (10. května 2014) tentokrát s erupcí o mohutnosti C8.7 (začátek erupce jako C1.1 v 06:51 UT a konec s mohutností C8.7 v 07:02 UT), snímek byl pořízen v čase 06:59:57 UT.

 

Dvě aktivní oblasti NOAA 12061 (dole) a 12066 (bipolární, nahoře) zachycené dne 19. května 2014 ve 14:43:43 UT. Na snímku jsou patrné chromosférické flokule (zjasnění) okolo skvrn.

Dvě aktivní oblasti NOAA 12061 (dole) a 12066 (bipolární, nahoře) zachycené dne 19. května 2014 ve 14:43:43 UT. Na snímku jsou patrné chromosférické flokule (zjasnění) okolo skvrn.

 

Dvě menší aktivní oblasti NOAA 12069 (vlevo) a 12072 (vpravo) ze dne 21. května 2014 v 07:04:45 UT. Snímek je pořízený ve spektrální čáře Ca II K. I zde si můžete povšinout flokulí.

Dvě menší aktivní oblasti NOAA 12069 (vlevo) a 12072 (vpravo) ze dne 21. května 2014 v 07:04:45 UT. Snímek je pořízený ve spektrální čáře Ca II K. I zde si můžete povšinout flokulí.

 

Vývoj eruptivní protubernce z 6. května 2014 nad severovýchodním okrajem Slunce.

Vývoj eruptivní protubernce z 6. května 2014 nad severovýchodním okrajem Slunce. 

 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - květen 2014

Oblast NOAA
Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Pozorování
fotosféry
[počet dnů]
Erupce
12045 1 1 1  
12047 2 2 1  
12049 3 3 1  
12050 2 3 1  
12051 1 1    
12052   1    
12053 3 1 1  
12054 1 1 2  
12055 4 3 2  
12056 3 2 1 M5.2, C8.7
12057 3 2 1  
12058 2 1 1  
12060 1 1 1  
12061 4 5 4 C1.6
12062 1      
12063 1 2 1  
12065   1 1  
12066 2 5 4  
12069 2 3 3  
12071 1 3 3  
12072   2 1  
12073 1 2 1  

Počet jasných dnů: 11
Počet napozorovaných oblastí: 22

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.