Odpoutaný filament

10.10.2013

 

 

   

   

 

Snímek filamentu pořízený 28. září pomocí chromosférického dalekohledu na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

Přestože sluneční aktivita na přelomu září a října 2013 byla poměrně nízká, nedá se rozhodně mluvit o tom, že by se na Slunci nedělo nic zajímavého.

Během několika dní na konci září monitorovali pozorovatelé z celého světa i kosmické družice mohutný filament, který se rozkládal téměř přes čtvrtinu slunečního disku. Nám se jej podařilo fotografovat několikrát, naposledy 28. září krátce po 11 hodině SELČ. O den později 29. září v 21:45 UT (23:45 SELČ) totiž došlo k náhlému uvolnění tohoto filamentu a jeho odvržení do kosmického prostoru.

Situaci zachytila kosmická sluneční observatoř SDO v oboru ultrafialového záření.  V inkriminovaných okamžicích, které byly vzhledem k nočním hodinám od nás nepozorovatelné, zachytila jev na mnoha snímcích, ze kterých byly vytvořeny tyto videosekvence. Zachycují tmavý filament, jak se odpoutává (dochází k rozevření silokřivek magnetického pole) a dosud pevně ukotvená chladná hmota se prodírá sluneční atmosférou pryč. Část plynu však podél nově uspořádaných silokřivek sestupuje vysokou rychlostí zpět k povrchu, kde se v hustějších vrstvách zabrzdí, zahřeje a uvolněnou energii vyzáří, což se projeví zjasněními podél původní polohy filamentu. Následně se nově vytvořené magnetické silotrubice opět rozzáří v ultrafialovém záření.  

 

 

 

 

Přehledový snímek Slunce z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

Detailní snímek odpoutávajícího se filamentu z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

CME na snímku z kosmické observatože SOHO. Animace - spaceweather.com.

 

Kosmická Sluneční observatoř SOHO na záběrech svého koronografu následně zachytila šíření oblaku plynu, který býval filamentem. Jedná se o takzvanou CME (Coronal Mass Ejection), což je oblak plazmatu doprovázený poruchou magnetického pole, který se vysokou rychlostí šíří do Sluneční soustavy. V tomto případě byla rychlost odhadnuta na asi 900 km/s. Magnetický oblak sice nemířil přímo k Zemi, ale předpokládalo se, že porucha, kterou vyvolal v meziplanetárním magnetickém poli, se nakonec přeci jen na Zemi projeví.

Magnetická bouře třídy G2 zasáhla Zemi 2. října 2013 a projevila se především na západní polokouli, kdy bylo možné pozorovat polární záře i v neobvykle nízkých magnetických deklinacích.

 

Zdroj: spaceweather.com, 30.9.2013 a 1.10.2013
 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Pozorování Slunce 2016

21.01.17

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlédnutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

Pozorování sluneční aktivity - srpen a září 2016

04.10.16

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573. V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Pozorování sluneční aktivity - červen a červenec 2016

03.10.16

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.