Wilsonův jev

CZ - Wilsonův jev
SK - Wilsonov efekt
EN - Wilson effect


= zdánlivé zploštění skvrny při okrajích disku

Popis a historie

Ilustrační obrázek ke koeficientu Wilsonova efektu. 

V roce 1769 zaujala skotského astronoma Alexandra Wilsona velká skvrna na okraji Slunce (patřící k 2. cyklu sluneční aktivity), protože se její tvar zdál zkreslený. Penumbra byla širší směrem ke kraji slunečního disku a směrem ke středu se zdála užší. Po objeviteli získal tento jev název Wilsonův efekt nebo také Wilsonův jev. Alexander Wilson správně usoudil, že umbra se nachází níže než okolní povrch fotosféry a změnu tvaru tak přičítal perspektivě. Mimo to přišel s myšlenkou, že skvrny pouze ukazují opravdový pevný a tmavý povrch Slunce. Tato myšlenka sice byla mylná, avšak byla prvním pokusem vysvětlení fyzikální podstaty slunečních skvrn. Na zdánlivou změnu tvaru skvrny a možnost rozdílné výšky mezi penumbrou a umbrou přišel zhruba ve stejné době i Ludwig Ch. Schülen. Rozdíl se nazývá Wilsonova deprese a z pozorování (Gokhale a Zwaan - 1972) vyplývá, že je deprese velká asi 400 -800 km.

Zvětšení hloubky viditelných vrstev může být způsobené průhledností povrchu nebo skutečným geometrickým snížením hladiny. Wilsonův jev je pozorován u 75% skvrn.

Pro vyjádření deformace skvrny se používá koeficient f, tedy poměr mezi šířkou penumbry na jedné straně skvrny AN a na druhé straně A´N´ (viz ilustrační obrázek).
Vyjádření hodnoty f tedy vypadá:  
                                                                 f = AN/A´N´.
U 49% pozorovaných skvrn má dosahuje f hodnoty 1,2 -3,2, v 45% se pohybuje f v rozmezí 0,8 - 1,2 a v posledních 6% má pouze f 0,4 - 0,8.

OBRÁZKY

Na okraji se mění vzhled penumbry. Skvrna vypadá jako jáma s tmavým dnem a šikmými stěnami.

Pozorování sluneční skvrny, na okraji Slunce lze pozorovat Wilsonův efekt (zdroj)

Zdroje:

Zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?

Slunce v dalekohledu i na webu

04.11.20

Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.