Pozorování sluneční aktivity - duben 2016

20.06.2016

Duben je proslulý svým aprílovým počasím, letos se ale nějak nekonalo. Nedá se však říci, že by se to podepsalo na počtu jasných dní nebo kvalitě dat, ty si drží svou "dubnovou laťku" stále stejnou. Obecně bylo na Slunci tento měsíc pozorováno 14 aktivních oblastí. Všechny až na oblast NOAA 12534 máme vždy alespoň v jednom filtru a z jednoho dne zachycenou.

Nejzajímavější a nejaktivnější oblasti celého dubna je oblast NOAA 12529. O její aktivitě se lze přesvědčit i v seznamu největších erupcí, které přidáváme na konec každého článku. Všechny erupce patří právě této oblasti. NOAA 12529, která vyšla na východní straně disku ve čtvrtek 7. dubna (již ten den vyprodukovala erupci o mohutnosti C1.4) a na okraji západního disku jsme jí mohli naposled pozorovat ve středu 20. dubna. Nejmohutnější erupcí byla i největší erupce celého měsíce, která dosáhla v měkkém rentgenovém toku hodnoty M6.7. Bohužel se odehrála devět minut po půl jedné v noci, takže na naší polokouli byla nepozorovatelná. Oblast měla větší vedoucí skvrnu s celkem dynamickým vývojem umbry a několik menších skvrn chvostových, které vznikaly a zase zanikaly. Aktivní oblast si můžete prohlédnout pod článkem ve třech oblastech spektra.

K silnějším projevům sluneční aktivity v dubnu 2016 patřily následující erupce (větší než C2.0):

  • 9. 4. 2016 s maximem v 15:10 UT  erupce C2.8 v oblasti NOAA 12529 (N12E64)
  • 13. 4. 2016 s maximem v 00:01 UT erupce C2.9 v oblasti NOAA 12529 (N11W05)
  • 15. 4. 2016 s maximem v 14:43 UT erupce C4.1 v oblasti NOAA 12529 (N13W17)
  • 16. 4. 2016 s maximem v 20:12 UT erupce C5.8 v oblasti NOAA 12529 (N11W44)
  • 17. 4. 2016 s maximem v 17:47 UT erupce C2.4 v oblasti NOAA 12529 (N10W56)
  • 18. 4. 2016 s maximem v 00:39 UT erupce M6.7 v oblasti NOAA 12529 (N11W60)

V seznamu jsou vypsané erupce pouze od mohutnosti C2.0. Seznam všech erupcí od mohutnosti C1.0 si můžete prohlédnout ve stručném přehledu. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo doby pozorovatelnosti (Slunce pod obzorem), nemáme zachycenou žádnou erupci.

V zimním provozu pozorujeme pouze z kopule odborného pracoviště a synoptické dalekohledy, které jsou umístěny během roku na pozorovací plošině, se kvůli mrazům nevytahují. První letošní snímky celého slunečního disku jsou tedy až ze 17. dubna. Pokud máte zájem o sledování posledních aktuálních snímků, pořízených těmito dalekohledy, máte možnost na našich stránkách, nebo se můžete podívat i na starší data do archivu.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Kromě slunečních skvrn a erupcí, pozorujeme také protuberance, oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, které se nachází v chromosféře až koróně (chladnější v porovnání s okolním prostředím koróny). Tato protuberance byla zachycena na východním okraji slunečního disku z úterý 26. 4. 2016 v 08:00 UT.

 

Vydařený snímek méně aktivní skupiny NOAA 12532 zachycený v úterý 19. dubna 2016 v 08:11 UT ve spektrální čáře CaII K.


 

Při lepších pozorovacích podmínkách je možné na snímcích v čáře vápníku CaII K  rozpoznat i detailní struktury chromosféry. Snímek aktivnější oblasti NOAA 12539 ze soboty 30. dubna 2016 v 08:31 UT. Oblast ten den vyprodukovala erupci o mohutnosti C1.2.

 

Ačkoli oblast NOAA 12528 nebyla příliš erupčně aktivní, mohli jsme v ní pozorovat několik měnících se filamentů (tmavé hadovité útvary nižší teploty a vyšší hustoty - napravo od skvrny). Na tomto snímku si také můžete všimnout, jak vypadají fibrily (vláknovité útvary) v aktivní oblasti, kde na ně působí silné magnetické pole a mimo tuto oblast, kde se zdají méně "rozcuchané". Snímek pořízen dne 4. 4. 2016 v 09:47 UT.

 

Oblast NOAA 12528 jako na předešlém snímku jen o tři dny později.  Na snímku můžete vidět chromosférické zjasnění i již zmiňovaný filament a fibrily (7. 4. 2016 v 07:08 UT).

 

 Oblast NOAA 12533  ze dne 26. 4. 2016 (07:13 UT) ve fotosféře. Tmavší část nazvaná umbra (stín) je oklopená světlejší penumbrou (polostín), drobné "bublinky" na snímku se nazývají granulace a jsou výsledkem konvekce pod slunečním povrchem.

 

První aktivní oblast ve všech třech filtrech - NOAA 12529 (15. 4. 2016)

Fotosféra: 08:37 UT Chromosféra - CaII K: 08:13 UT Chromosféra - H-alfa: 08:09 UT

 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - duben 2016

Oblast NOAA Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Pozorování
fotosféry
[počet dnů]
Erupce
12526 2 2 2  
12527 1 1 1  
12528 3 2 2  
12529 4 4 4  
12530 1 1 1  
12531 1   1  
12532 3 3 2  
12533 6 6 6  
12535 4 4 4  
12536 4 3 3  
12537 1 2 2  
12538   1 2  
12539 1 2 2  

Počet jasných dnů: 14
Počet napozorovaných oblastí: 13
Pozorování synoptickými dalekohledy: 7

 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.