Dipólové geomagnetické souřadnice

CZ -  globální geomagnetické souřadnice

SK - globální geomagnetické súradnice/dipólové geomagnetické súradnice

EN - global/dipole geomagnetic coordinates/


= sférická polární souřadnicová soustava, která je analogická s geografickou souřadnicovou soustavou

Popis

Obrázek ukazující vzájemné vztahy mezi geografickými a geomagnetickými souřadnicemi v kontextu s reálným magnetickým polem.

Pro studium mnoha jevů spojených s magnetickým polem Země je mnohem praktičtější používat jiné souřadnice než geografické. Globální nebo také dipólové geomagnetické souřadnice mají stejně jako geografické souřadnice geomagnetický pól, geomag. rovník, geomag. šířku, délku atd. Nicméně oproti geografické soustavě je jejich určení trochu složitější. Místo rotační osy figuruje v geomag. souřadnicích geomagnetická osa, která je protažením fiktivního centrálního magnetického dipólu Země. Ten je od rotační osy skloněn o cca 11,5°. V místech, kde osa protíná zemský povrch najdeme geomagnetické póly. Nejsou to však póly, ke kterým míří střelka kompasu, tedy póly magnetické. Magnetické póly jsou místa na Zemi, kde je inklinace (úhel, který svírá geomagnetická siločára Země s tečnou rovinou) rovna ± 90° tyto místa se pohybují severozápadním směrem v průměru asi 15 km ročně. Samotná rychlost jejich pohybu je však velmi proměnlivá, např. v roce 2009 se jeden z pólů posunul až o 64 km. Magnetické póly by tedy nebyly použitelné v běžné soustavě souřadnic. Proto se využívá "uměle" vytvořených geomagnetických pólů, které s časem nemění svojí polohu. Podobně je to i s magnetickým a geomagnetickým rovníkem. Magnetický rovník není kružnice, ale oblast, kde je inklinace nulová, z obrázku vpravo je patrné, že by takový rovník nebyl pro souřadnicový systém použitelný. 

Severní geomagnetický pól má geografické souřadnice 73° s. š. a 100° z. d. a jižní geomagnetický pól se nachází na 74° j. š. a 155° v. d.

Geomagnetická šířka - θm

Úhlová vzdálenost od geomagnetického rovníku, měřená podél poledníku k severu nebo k jihu. Nabývá kladných hodnot směrem na sever (od 0° do 90°) a záporných hodnot směrem na jih (od 0° do -90°).

Geomagnetická délka - Φm

Úhel, který svírá rovina místního poledníku, procházejícího určovaným bodem, a rovina nultého poledníku. Nultý poledník je ten, který prochází geografickými póly a jižním geomagnetickým pólem současně.

Převod geomagnetických souřadnic a geografických souřadnic

Díky tomu, že geomagnetická osa je od geografické (rotační) osy pouze otočena můžeme najít převodní vztah

a

kde α = 11,5° tedy sklon geomagnetické osy vůči rotační ose a β = - 69,0°, θg je geografická šířka a Φg je geografická délka.
K těmto dvěma vztahům můžete dojít způsobem pospaným na této stránce Upper Atmospheric Science Division.

Nebo můžete využít, některý z internetových kalkulátorů, které to vypočítají za Vás, např. na stránkách wdc.kugi.kyoto-u.ac./gggm/.

Tento souřadnicový systém se v současné době používá pouze pro hrubé a jednoduché výpočty, pro přesnější výpočty se využívá i přesnějších souřadnicových systémů. Např. Opravené geomagnetické souřadnice nebo ACGM.

Zdroje:

  • BRUZEK, A., DURRANT, C. J.: Illustrated Glossary for Solar and Solar-Terrestrial Physics. Dordrecht: Springer Netherlands, 1977. ISBN 9789401012454.
  • Yohsuke Kamide, Abraham C.-L. Chian (2007): Handbook of the Solar-Terrestrial Environment, Springer-Verlag Berlin Heidelberg
  • Roberto Lanza, Antonio Meloni (2006): The Earth's Magnetism: An Introduction for Geologists, Springer Science & Business Media
  • Archiv Českého rozhlasu - z rozhovoru s Petrem Kulhánkem
  • The Earth's dipole field - výukové materiály z Finnish Meteorological Institute

Zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?